Top vision

czen

V komunikaci je důležité i naslouchání, říká Jana Vávrová

Jak řešit komunikační konflikty, jak rozpoznat manipulátora a jak probíhají tréninky manažerů, o tom jsme hovořili s naší oblíbenou lektorkou a specialistkou na rozvoj manažerských a komunikačních dovedností, Janou Vávrovou.
 

ROZHOVOR: Jana Vávrová 

Dobrý manažer musí umět podřízeným vysvětlit všechno, co je potřeba, a to tak, aby to pochopili. Mohou se i introverti, kteří nejsou založeni komunikativně, naučit dobře vyjadřovat své myšlenky?

Jistě mohou a dokonce se domnívám, že introvert, tedy v podstatě člověk se sníženou potřebou se prosazovat prostřednictvím slov a rozvláčně komunikovat se svým širokým okolím, může být ve vyjadřování velmi efektivní, neboť se rychle a bez zbytečných oklik dostane k jádru věci.

 

Většina lidí nemá ráda konflikty. Někdo se jim ale vyhýbá tak, že raději mlčí. Jaká je Vaše rada pro ty, kteří chtějí říkat nahlas své názory, i když se liší od ostatních?

Zvažte, co tím můžete získat. Zvažte i to, co vám může vyslovení vašeho názoru způsobit negativního. A v obou případech se rozhodněte, jaký podniknete další krok, když ta či ona situace nastane. Vezměte přitom v úvahu nejen reakce okolí, ale i to, co to udělá s vámi (například: „když budu teď mlčet, bude mi to ještě dlouho ležet v žaludku…“). Pak se rozhodněte, zda promluvíte.

 

Proč mnozí lidé neumí prosadit svůj názor?

Protože se nedívají dopředu a tím pádem neukazují cestu dopředu ani ostatním. Celá řada lidí namísto vyslovení konstruktivního názoru obrací svůj pohled kriticky nazpět, případně hledá viníky. To mohou posluchači či partneři vnímat jako osobní útok, případně ztratí koncentraci a zájem naslouchat pod návalem množství negativních a nekonstruktivních argumentů.

 

Pokud ke konfliktu v týmu dojde, jak ho nejlépe začít řešit?

Namísto otázky: „Proč k tomu došlo?“ pomáhá ptát se: „Jak z toho ven?“, případně: „Jak to udělat, aby k tomu znovu nedošlo?“. Zdánlivě malá změna ve formulaci vyvolá obrovskou změnu v úhlu pohledu, emocích a motivaci.

 

Někteří lidé jsou mistry v manipulaci. Jak je rychle rozpoznat?

Pro mě je nejjistějším ukazatelem zištnost na jedné straně a pocit viny na straně druhé. Přirozenou lidskou tendencí je okamžitě se pocitu viny zbavit a manipulátor, který ve vás vyvolá pocit viny, vám zároveň nabízí příležitost, to udělat – tím, že mu vyhovíte. A nemusí přitom jít jen o materiální zisk, může jít například o emocionální výhody, moc a možnost ovládat, nebo vděčnost a zavázanost.

 

Na kurzech pracujete často s manažery. Jaké jsou podle Vás jejich nejčastější chyby v komunikaci?

Mnozí manažeři zapomínají, že na komunikaci se podílejí dvě strany a jedno téma je tedy zcela přirozeně viděno ze dvou různých úhlů pohledu: nic není samozřejmé. Další častou zátěží manažerů, je snaha o psychologizování – o tom se domnívám, že do manažerské práce a manažerské komunikace nepatří. Namísto tohoto sem patří vyjasněné cíle, jasná a transparentní kritéria jejich splnění a jednoznačná zpětná vazba o jejich splnění či nesplnění.

 

Aby manažer správně komunikoval, musí umět vycítit, jak na koho jít. Jak to trénujete na kurzech?

Vycítit je málo a takový přístup často vede ke zdlouhavé a někdy bolestné cestě pokusů a omylů. Proč se nezeptáme, proč si nevšímáme výkonových ukazatelů a konkrétního pracovního chování? Podřízení nám to, co potřebují, dávají poměrně jasně najevo, stačí jen vědět, čeho si všímat a případně jak a na co se ptát. A to trénujeme.

 

Nepříjemné bývá také vyjádření negativní zpětné vazby ke kolegovi či podřízenému. Jaká je Vaše základní rada?

Zavřít dveře, zbytečně to neprotahovat a především jasně sdělit, co chci, aby se stalo, opravilo nebo zlepšilo. Cílem negativní zpětné vazby nemá být trest, ale náprava.

 

Ve zdravé komunikaci je často důležitější naslouchání než mluvení. Jak zlepšit svou schopnost naslouchat?

Zatnout zuby, nebát se ticha a uvědomit si, že získat informace o pohledu druhé strany je taktičtější, než okamžitě prosazovat svou. Netrpělivost je přitom náš velký nepřítel, otevřená zvídavost je naopak na naší straně. A ještě mě napadá jeden velký strašák, a to je konfrontační slovíčko „ale“.

 

Mění se například pod vlivem sociálních sítí komunikační styl? Dá se mluvit o určitých trendech nebo stojí komunikace mezi lidmi na stále stejných základech?

Mám dojem, že komunikace na sítích není přirozený rozhovor v reálném čase, ale spíš série jednostranných vyjádření. Na svá sdělení nedostáváme bezprostřední zpětnou vazbu, která v rozhovoru tváří v tvář pomáhá komunikaci korigovat a přizpůsobovat. Tím se z komunikace vytrácí vzájemnost a přirozený respekt.

 

Jak je to s přenosem nových znalostí z manažerského tréninku do praxe? Co pomáhá skutečně změnit chování po návratu z tréninku do práce?

Předpokladem úspěšné změny je odhodlání … a hned potom věcnost a konkrétnost. Pokud mám být motivovaná změnit své chování a dělat něco jinak, potřebuji mít jasno, co mi to přinese, co mě to bude stát a čím začnu. K realizaci pak zbývá jen zhluboka se nadechnout a udělat jediný malý krůček: ten první.

 

Co Vás motivuje k práci s manažery? Proč Vás baví předávat své zkušenosti?

Vnímám tréninky – jakékoli – jako cennou příležitost pro účastníky se zastavit v každodenním koloběhu, získat odstup a vidět běžné věci v nových souvislostech. To vše pomáhá nabrat dech a inspiraci a pak je možné nabrat i nový směr. A mě moc baví být při tom.

 

Čemu se ve volném čase věnujete, když zrovna netrénujete manažery.

Rodině, zahrádce, kávě a sluníčku … protože kultuře, knížkám, turistice a sportu se už věnují všichni ostatní.

 

Máte nějaké životní krédo?

Můžeš-li něco změnit k lepšímu – třeba jen maličkost – udělej to…

 

 

HR konzultantka Jana Vávrová patří k našim nejoblíbenějším lektorům. Absolventka Univerzity J. E. Purkyně, oboru sociální politika a sociální práce a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, se lektorskou činností zabývá od roku 2002. Zaměřuje se především na témata související s komunikačními, obchodními a manažerskými dovednostmi. V top vision vede manažerský trénink Rozhodování, ve kterém radí, jak se vyvarovat chybám v úsudku. Dále kurz Asertivního desatera v praxi, nebo Personální agendu.

Nový komentář

Jana Vávrová

Jana Vávrová

trenérka soft skills a HR konzultantka

Další články autora

Průvodce personálními procesy
Průvodce personálními procesy

Role personalisty je nesmírně pestrá a současně velmi náročná. Usnadněte si ji alespoň částečně efektivním nastavením rámce personálních procesů a činností a staňte se díky systematickému přístupu strategickým partnerem i důvěryhodnou oporou pro své kolegy.

Naučte se zkrotit čas
Naučte se zkrotit čas

Máte pocit, že byste každý den potřebovali o několik hodin prodloužit? Koupili jste si ten nejúžasnější diář, poctivě plníte jeho stránky a odškrtáváte hotové úkoly, ale ať se snažíte sebevíc, pokaždé se na některý z nich nedostane? Pokud jste se už propracovali k otázce „Co dělám špatně?“, jste na dobré cestě.

e-book Vytvořte nezapomenutelnou prezentaci

Vytvořte nezapomenutelnou prezentaci

Naučte se s námi opustit nudné stereotypy v prezentování, proměňte trému ve svou výhodu a odrovnejte kolegy i nadřízené perfektním projevem.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Jeho používáním s tím souhlasíte.

nahoru