Petr Kaňka
odborník v oblasti řízení pracovního lékařství, ochrany zdraví, bezpečnosti práce a environmentální legislativy
Co si pod pojmem zdravá firma představit? Dá se taková firma poznat okamžitě? Jaké chyby firmy dělají v oblasti zdraví svých zaměstnanců? A má to všechno vůbec nějaký dopad na ekonomický vývoj firmy? Na tyto a další otázky jsme se zeptali Petra Kaňky, odborníka v oblasti řízení pracovního lékařství, ochrany zdraví, bezpečnosti práce a environmentální legislativy.
Aspekt zdravé firmy se dá hodnotit z pohledu ekonomické výkonosti, celkového vnitřního klimatu i tím, jakou má prognózu populace zaměstnanců a jak se lidé ve firmě cítí.
Velmi mne zaujaly odpovědi leaderů velkých společností, se kterými jsem měl možnost se osobně potkat. Mezi signály zdravé firmy jmenovaly to, že firma nepotřebuje odbory, že se lidé nemají potřebu bránit vůči firmě a cítí se uvnitř v bezpečí.
Simon Sinek to ve své knize, Leadeři jedí poslední, nazývá Kruhem bezpečí. Je to stav, kdy jsou lidé uvnitř firmy semknutí, k sobě laskaví a funguje mezi nimi vzájemná spolupráce. Taková firma je zdravá a připravená odolávat venkovním hrozbám. Firmy, ve kterých se válčí uvnitř a zaměstnanci jsou na posledním místě, lze považovat za nezdravé.
Ono vůbec to, že se zaměstnanec dává na první místo před zákazníka je zdravé. Velké úspěšné firmy se dokáží za svého zaměstnance postavit a také pro ně dělají mnohé vč. programů podpory zdraví, ke kterým se chceme dostat.
Při jednom brainstormingu jsme s jinými manažery přemýšleli, jak a jestli toto jde vůbec popsat. Bohužel vždy uvidíte na první pohled jen artefakty firemní kultury, ale nikdy nepoznáte postoje lidí k těmto vizuálním stránkám, ani co si ve skutečnosti myslí.
Každopádně pokud setrváte o něco déle, poznáte kulturu a zdraví firmy podle toho, jak spolu lidé komunikují. Jsem přesvědčen, že styl jednání a autenticita obsahu, jsou dobrým způsobem, jak se pozná zdravá firma.
Prvním úkolem je vzít člověka a zapojeného zaměstnance skutečně jako jedno z nejcennějších aktiv firmy. Jeho psychická pohoda a zapojení jsou velice cenné. Pokud nastává nějaký vnější tlak na společnost, lidé se pod dobrým leaderem dokáží semknout a vnější tlak po určitou dobu pod dobrým vedením ustát bez úhony.
Pokud se brání firmě, kde změny, úspory a tlak na výkon nad 100% jsou nekončící a oni ztratí světlo na konci tunelu, je s takou organizací zle.
Prvním úkolem je vytvořit ve firmě pocit bezpečí a důvěry. Dalším úkolem je pochopit, že se může vyskytovat dočasná zátěž. Průměrně lidé využívají 3 - 4 techniky, jak se se zátěží vyrovnat. Naši odolnost vůči zátěži můžeme také postupně zvyšovat. Těch využitelných a velmi účinných jsou více než dvě desítky. Základní workshop psychohygieny a nástroje na boj se zátěží a stresem by měla mít v portfoliu vzdělávání každá firma.
Nejčastější chyby jsou podceňování kategorizace prací. Více než polovina nemocí z povolání vzniká v kategorii druhé, kdy bychom neměli být přes hygienický limit. V kategorii třetí, kdy je limit překročen se špatně či vůbec nepoužívají osobní ochranné pracovní pomůcky, nedělají přestávky a další opatření.
Zařazením do druhé kategorie se snižuje dohled lékaře resp. perioda prohlídky a další účinná opatření. Bohužel se zaměstnavatelé často brání vysokým nákladům na přestávky a byrokracii s vedením odpracované doby v riziku, takže zkreslují hodnocení a působení rizik. Ztráty zdravotní způsobilosti jsou často velmi nemilé, zejména sociální, nehledě na to, že je třeba vyplatit 12 platů odstupného.
Další chybou jsou naprosto často nevyhovují bezpečnostní boty, otlaky nohou, plísně kůže a nehtů, kterými trpí přes 90% zaměstnanců na výrobních linkách. Dále třeba nedostatečný pitný režim a možnost si odpočinout. K tomu se přidá dostupný Ibuprofen v lékárničce a spotřeba stovek pilulek za měsíc i v relativně malé společnosti, kdy by stačilo bolestem hlavy předejít doplněním tekutin. Těch chyb se snadným řešením by byl výčet přes rozsah tohoto rozhovoru.
Naprosto zásadně. Co umíme vyjádřit, jsou náklady nemocnosti, kouření, chřipkové epidemie, úrazů a ztrát zdravotní způsobilosti či nemocí z povolání. Náklady na zdravou firmu jsou obhajitelné v kvalitních výpočtech. Vedle toho je i velká cena za motivovaného či zcela demotivovaného zaměstnance a jeho výkon.
Některé americké společnosti poukazují na to, jak třeba jen kvalitní vedení managementu, zmírnění stresu, pocitů ohrožení aj. změní výkon firmy a zapojení zaměstnanců, aniž by to bylo vlivem situace na trhu.
Jde o to, jestli management přistoupí na to, že změní sebe a začne se top down. Pokud HR oddělení udělá den zdraví a vedení si toho všimne až díky stánku za recepcí, tak se investice minula účinkem.
Jsme zahlceni informacemi a máme pocit, že našemu zdraví rozumíme sami nejlépe. Je to past v oblasti kritického myšlení a problém zvaný Dunnig Krugerův efekt (míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých). Mnoho interních koordinátorů se přecenilo a zavedly naprosto nesmyslné aktivity, dle mého pohledu v chaotickém režimu.
Jako příklad uvedu to, že se do firmy dostane člověk s pískajícím strojem, který sděluje jakési potravinové intolerance. Ani já nerozumím všemu, proto je dobré, pokud konzultant má za sebou renomovaný Advisory Board dalších odborníků, kteří dodávají medicínsky relevantní informace.
Je spousta ověřených postupů, jednoduchých věcí, které změní dramaticky k lepšímu naši zdravotní prognózu a řada úspěšných programů, které měly dlouhodobý efekt. Nechte si poradit, zní moje rada. Jinak se uskuteční „nice to have“ program, který vůbec nic nezmění.
odborník v oblasti řízení pracovního lékařství, ochrany zdraví, bezpečnosti práce a environmentální legislativy
Vybudovat zdravou firmu je snem všech manažerů a jistě vás napadne, že to může být o tom, jestli je v kondici ekonomika organizace nebo její zaměstnanci. Překvapivě obě oblasti spolu velice úzce souvisí a obě oblasti se vzájemně úzce ovlivňují. Pojďme se na to podívat.
V prvním díle seriálu o zdravé firmě jsme si ukázali, k jakým zásadním chybám ve snaze o její vybudování. Pojďme se podívat, jak se těmto chybám dá zabránit!
Efektivní interní PR jako podpora firemní strategie