Pracovní smlouvy a časté chyby s Danou Blažkovou

Téměř každý dospělý v ČR se aspoň někdy stal zaměstnancem a většina obyvatel je zaměstnanci po celý svůj produktivní život. Proto nebude nijak nadnesené, když řekneme, že pracovní smlouva je dokument, se kterým se každý z nás někdy setká. V pracovním právu se také jedná o nejdůležitější smlouvu. 

Napsat platnou pracovní smlouvu je hračka…

… Stačí, aby se budoucí zaměstnanec a zaměstnavatel vzájemně dohodli na druhu práce, místu výkonu práce a datu nástupu do práce. Do konce se může stát, že uzavřou pracovní smlouvu, ani neví jak.

„Tak já to teda beru, šéfe“ aneb smlouva o smlouvě budoucí v pracovním právu

Představme si následující situaci. Personalista volá uchazeči:

Personalista: „Dobrý den, to je pan Novák?“

Uchazeč: „Ano, dobrý den. “

Personalista: „Pane Nováku, myslím, že mám pro Vás dobrou zprávu. Minulý týden jste se u nás účastnil výběrového řízení na pozici nákupčího v Praze. A panu majiteli jste se ze všech uchazečů líbil nejvíc a přál by si, abyste nastoupil co nejdříve. Platí, že máte o práci u nás zájem a můžete od prvního nastoupit?“

Uchazeč: „Jéé děkuju. Ano, platí. Prvního můžu nastoupit.“

Personalista: „A kdy byste mohl přijít podepsat pracovní smlouvu?“

… na tomto místě náš imaginární telefonát zastavme.

Pracovní smlouva se sjednává písemně. O tom není sporu, tak praví § 34, odst. 2 Zákoníku práce. Jenže v pracovním právu platí tzv. princip subsidiarity, kdy Občanský zákoník je nadřazen Zákoníku práce. A co říká Občanský zákoník o uzavření smlouvy? Inu, že je smlouva uzavřena, jakmile si smluvní strany dohodnou její obsah, resp. jakmile je přijata nabídka na uzavření smlouvy (viz § 1745 Občanského zákoníku). A říká „občan“, že se smlouva musí uzavřít písemně? Kdepak! To v něm nenajdete. Za to zná tzv. smlouvu o smlouvě budoucí. O té jste jistě někdy slyšeli, že? No a v našem imaginárním telefonátu byla přijata nabídka na vznik pracovního poměru. To, že nebyla uzavřena písemně, je podružné. Kdyby zaměstnavatel chtěl „cuknout“, pan Novák po něm může požadovat náhradu škody. Třeba proto, že si v Praze pronajal byt, který jinak nepotřebuje, protože dosud bydlel ve vlastním bytě v Liberci.

Možná si právě teď říkáte: „Panečku, to je ale přitažené za vlasy. To se nám nemůže stát. A jak by to vůbec ten Novák dokazoval, co?“ Tak zkusme něco jiného.

„A tohle je příloha Vaší pracovní smlouvy“

Pan Novák přišel podepsat pracovní smlouvu na pozici nákupčího. Ve smlouvě se píše, že její přílohou je mzdový výměr. Pan Novák nastoupí, uběhne zkušební doba a vše už není tak perfektní, jak se v prvních měsících zdálo. A tu napadne pana majitele, že by možná pana Nováka pošťouchlo, kdyby mu snížil mzdu. Třeba se pak pan Novák začne víc snažit. Personalista napíše nový mzdový výměr a chce jej předat zaměstnanci. V tu chvíli se dočkáme podobného rozhovoru:

Personalista: „Je mi to líto pane Nováku, ale pan majitel není spokojen s Vaším výkonem. Zde Vám musím předat nový mzdový výměr. Bohužel na nižší částku.“

Pan Novák: „No s tím já ale nesouhlasím. Jak si asi myslíte, že za tuhle almužnu vyžiju, co? A vůbec, tohle já si přeci nemusím nechat líbit. Nic si nevezmu.“

Personalista: „Pane Nováku, je mi to líto, ale na snížení mzdy nepotřebujeme Váš souhlas. Mzdovým výměrem zaměstnavatel stanovuje mzdu jednostranně. A když si výměr nechcete převzít, pak podle zákona jsme Vám výměr právě v tuto chvíli řádně doručili.“

Pan Novák: „No to si říkejte, co chcete, ale takhle já to nenechám a trvám na původní mzdě.“

Kdo má pravdu? Každý trochu, ale kdybychom hráli na body, tak jednoznačně vyhrává pan Novák. Je pravda, že mzdový výměr je jednostranný úkon. A také je pravda, že když zaměstnanec maří doručení písemnosti, nahlíží se na písemnost jakoby, byla řádně převzata. Jenže prvotní chyba nastala, když se v pracovní smlouvě psalo o mzdovém výměru jako o příloze (nebo chcete-li nedílné součásti) pracovní smlouvy. V tu chvíli se musí i o změnách mzdového výměru vyjednávat. Zaměstnavatel proto nesmí snížit mzdu zaměstnanci, když on sám pokazil text smlouvy. Mimo jiné proto, že neplatnosti právního jednání se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil.

Zase si říkáte, že to se Vás netýká? Vážně? To, že zaměstnavatel píše v pracovní smlouvě o mzdovém výměru nebo třeba o popisu práce jako o příloze smlouvy patří v praxi mezi nejčastější chyby. (A je to patrné i z dat inspekce práce o závadách, které nejčastěji nalézá při kontrolách u zaměstnavatelů).

Napsat chytrou smlouvu je umění…

Napsat platnou smlouvu je hračka. Napsat chytrou smlouvu, to je umění. A nezachrání Vás ani to, že bude pracovní smlouva dlouhá a důkladná (čtyři a více stran žádný problém, že?). Slyšeli jste o tzv. smlouvách uzavřených adhezním způsobem? To je právě pracovní smlouva. Smlouva uzavřená podle vzoru zaměstnavatele jakožto silnější strany, kdy o jejím textu má zaměstnanec pouze minimální šanci vyjednávat. Adhezní smlouvy jsou snadno napadnutelné pro jejich nesrozumitelnost či vzdání se práva ze zákona. Jaká je tedy nejlepší pracovní smlouva? Krátká a srozumitelná. Ale může vůbec taková krátká smlouva chránit také zaměstnavatele? Může.

Tohle a ještě mnohem, mnohem víc společně probereme na semináři „Maturita" z pracovního práva. Řeč bude o zkušební době, pracovních poměrech sjednaných na dobu určitou, odměňování, konkurenci, ale také o ukončování pracovních poměrů, brigádách, kvalifikační dohodě či manku. Jednoduše o smlouvách v pracovním právu.

Těším se na vás! 

Dana Blažková