Inovace nemusí přicházet shora

Jak mohou lídři využít myšlenkový a kreativní potenciál svých lidí naplno? Jakými způsoby lze do firmy implementovat intrapreneurship, tedy podnikatelské myšlení? O tom jsme si povídali s investorkou Margaretou Křížovou.  

Ty nejlepší nápady nemusí vždy přicházet od vedení společnosti. Se skvělým nápadem může přijít i někdo, do koho bychom to vůbec neřekli. Jaká je vaše zkušenost s českými manažery? Jsou ochotni naslouchat i lidem na juniorních pozicích? 

Všechno je o lidech. I byznys je o lidech. Záleží na tom, jak je nastavená firemní kultura v té které firmě. Někde panuje neformální atmosféra, kde může za šéfem přijít každý a probrat své nápady. Někteří manažeři tak jsou v kontaktu se všemi lidmi ve firmě, včetně juniorů. Jiní preferují dodržování hierarchie a dostat se k šéfovi není tak lehké. Samozřejmě záleží taky na velikosti firmy, ve velkých korporacích je takový způsob komunikace těžko proveditelný. Některé firmy mají nastavený intrapreneurship program, tzn. proces prezentace inovativních nápadů na základě stanoveného rámce kritérií. Další možnost je interní inkubátor nápadů. Inspirativních příkladů je dost, k nejznámějším patří Lockheed Martin, SONY nebo 3M. 

Mladí lidé vnášejí do firem nový náhled, co by se mohlo dělat jinak. Často ale mají pocit, že je nikdo neposlouchá. Může být chyba i na jejich straně? (Například nemluví se správnou osobou nebo ve správnou chvíli?) 

Všechno se dá říct mnoha způsoby. I nový nápad. Samozřejmě je důležité zjistit, kdo je ve firmě ta správná osoba, která můj nápad posune dál. Ale záleží taky na způsobu prezentace. Ta mnohdy v první fázi rozhodne, jestli nápad zapadne nebo získá pozornost. I proto se hodí nastavit mantinely a základní parametry, které je u každého nového nápadu potřeba prezentovat. Například jak inovativní nápad zapadá do firemní strategie, kolik času bude potřeba do vytvoření MVP (minimal viable product), jak velký tým je potřeba a v jakém složení, finanční náročnost apod. Není nutné to příliš komplikovat, ale každý, kdo přináší nový nápad, by měl mít jakýsi vnitřní kontrolní mechanismus, který zabrání přinášet nápady typu „mám nápad, bude to stát miliardu, ale zachráníme lidstvo“. 

„Jednou z možností, jak pracovat s potenciálem týmu, jsou interní think tanky nebo mastermindové skupiny.“

Kreativci a inovátoři nejspíš nepůjdou pracovat do firmy, která působí zkostnatěle a zastarale (dovoluje 1 home office měsíčně, má příliš vertikální organizační strukturu atd.) Jak nastavit firemní kulturu, ve které jsou nápady a inovace vítané? 

Korporátní kultura může být pro kreativní inovátory těžko přijatelná a firmy jsou si toho vědomy. Proto některé spolupracují s univerzitními akcelerátory nebo s takzvanými business scouty – lidmi, kteří pro firmu vyhledávají inovativní nápady, případně startupy na základě jasně daných kritérií. Firma pak s inovátorem a nositelem nápadu spolupracuje a zafinancuje další vývoj. V některých případech se pro takovou inovaci vytvoří nová firma – SPV (special purpose vehicle), kde má nositel nápadu podíl. 

Jak by měl leader prakticky pracovat s kreativním potenciálem svého týmu? Jak může on sám podporovat inovace? 

Je to o kreativní atmosféře, kde mají lidé chuť přemýšlet out-of-box, chuť sdílet své nápady a myšlenky a diskutovat. Nicméně stejně důležitý je přístup ke vzdělávání a k nejnovějším trendům. Jednou z možností jsou interní think tanky nebo mastermindové skupiny. Mnohdy přispěje i věková diverzita takových skupin. Pokud se sejdou znalosti, vědomosti, zkušenosti a kreativita, mohou vzniknout nápady, co mají cenu zlata. 

„Součástí intrapreneurshipu je i vzdělávání, jak o inovacích přemýšlet, jak nápad prezentovat a jaké jsou základní faktory reálnosti inovativního nápadu.“ 

Jaká je vlastně filozofie intrapreneurshipu? Je to taková příprava na vlastní podnikání? Prozatím s kapitálem někoho jiného?  

Může to tak být. Pokud je ve firmě nastaven intrapreneurship dobře, je jeho součástí i vzdělávání včetně toho, jak o inovacích přemýšlet, jak nápad prezentovat, co jsou základní faktory reálnosti inovativního nápadu – lean canvas, jak testovat, validovat atd. To jsou velmi cenné zkušenosti i pro někoho, kdo uvažuje v budoucnu o podnikání. Nicméně ne každý se chce vydat na dráhu podnikatele. Někdo je v korporátní struktuře spokojen a pokud je firma nakloněna intrapreneurshipu, má takový zaměstnanec – inovátor nevyčíslitelnou hodnotu. 

Stává se, že se manažer cítí zastrašen podřízeným, který má skvělé nápady a tah na bránu? A třeba se takového „přemotivovaného“ podřízeného raději zbaví? 

Vrátím se k úvodu našeho rozhovoru. Vše je o lidech, nicméně věřím, že manažer, v jehož oddělení se rodí řada inovací, vysílá signál k vedení firmy – v mém oddělení panuje kreativní atmosféra, motivuji své lidi ke kreativnímu myšlení a dělám to dobře. Osvícené vedení si takového manažera hýčká a on si hýčká motivované inovátory. V takovém případě to není ohrožení, ale naopak velká konkurenční výhoda takového manažera v rámci firmy.

Jaký nejdůležitější poznatek by si měli odnést účastníci z vašeho kurzu „Přesvědčte svého šéfa a prosaďte své nápady“? 

Přehled intrapreneurship modelů a zdrojů inovací, možnosti, jak nastavit intrapreneurship proces ve firmě, způsoby testování a validace nápadů a v neposlední řadě rady, jak ve firmě „prodat“ inovativní nápad šéfovi.