ÚSPĚCH NA PODPATCÍCH: rozhovor s koučkou manažerek Lenkou Mrázovou

Pohybovat se světem byznysu na podpatcích, to je specifická disciplína. O tom, jaké to je být ženou v manažerském křesle, jsme si povídali s koučkou Lenkou Mrázovou, která má mnohaleté zkušenosti z vrcholového managementu.

Kdy jste se začala zajímat o téma „žena na manažerské pozici"?

Už když jsem byla malá holka. Maminka pracovala a vychovávala mě babička, což byla silná žena. Byla to učitelka, a to v předválečné době nebylo úplně obvyklé. A něco z toho ve mně zůstalo.

Svou první práci jsem si vybrala v poradenské firmě, které šéfovala žena. Už v té době jsem chtěla ženy podporovat. Potom jsem nastoupila do rakouské auditorské firmy, kde sice ve vedení byli muži, ale extrémně si vážili svých kolegyň...

V průběhu své praxe jsem však viděla také nesebeprosazení žen.

Čím je to dáno? Proč nevidíme více žen ve vedoucích pozicích?

Vypozorovala jsem, že je to spíše o osobnostních předpokladech, než o odbornosti. Všímala jsem si, že sebevědomé "markeťačky" a "obchoďačky" na meetingu obsadí první řady, zatímco "finančnice" sedí jako Popelky vzadu.

Ženy pracují mnoho let na své odbornosti, specializaci. Kdyby věnovaly stejný čas rozvoji svých měkkých dovedností, byly by za hvězdy.

Kdy jste dospěla k rozhodnutí, že budete koučovat ženy manažerky?

Po dvaceti letech v managementu jsem se rozhodla vzít si rok kariérovou pauzu. Prostředí, ve kterém jsem se pohybovala, už bylo limitující pro můj životní rozvoj. Když mě v roce 2013 kontaktovala bývalá kolegyně s možností vystoupit jako mentorka, uvědomila jsem si, že to je přesně to, co bych měla dělat.

Dotáhla jsem to vysoko, rozumím číslům, pravidlům byznysu i řeči korporace, umím to předávat, a proto můžu ženám pomoct. Jsem archetyp bohyně Athény. To je v principu moudrá žena, která však ve své stinné stránce soupeří s muži svými vědomostmi. Já jsem se vždy pohybovala v prostředí, kde jsem musela něco umět, a soupeřila jsem velmi dobře. Teď už nesoupeřím a jdu k moudrosti.

Jaké jsou typické problémy, se kterými se na vás ženy manažerky obracejí?

Sebevědomí, sebeprezentace, sebeprosazení... Ženy se chtějí naučit pracovat s emocemi, chtějí se dostat z operativního do strategického řízení, potřebují se naučit vyjednávat, dělat office politics a přitom ji nedělat... Řeší, jestli jsou, nebo nejsou dost dobré. Řeší změnu své kariéry, většinou když přijdou děti a už to nejsou podpatky v taxíku, ale tenisky u kočárku...

Vyvíjí se ta témata v čase, nebo ženy řeší stále stejné problémy?

Vypadá to, jako bychom se za posledních deset let skoro neposunuly. Pořád řešíme ty stejné věci. Ve skutečnosti je to ale tak, že jsou věci, kterými si musí projít každá žena. Já jim jen pomáhám projít tím procesem rychleji.

Stává se, že ženy sabotují samy sebe v práci? Slyšela jsem od personalistů, že žena si řekne na pohovoru téměř vždy o méně peněz než muž. Přitom může mít lepší kvalifikaci a více zkušeností...

Účastním se akcí, jako je Equal Pay Day, a vnímám, že některé ženy čekají, že to někdo vyřeší za ně. Vyjednávat o platu musí každá žena sama za sebe. A když se to naučí, může dobře vyjednávat i o jiných věcech a použít to kdykoliv.

Stále potkávám ženy, které se snaží být 100% manažerky, 100% matky, 100% manželky, 100% hospodyňky... Nakládají na sebe mnohem více povinností, než mají jejich muži. Myslíte si, že se tento trend někdy změní?

Odpověď na tuto otázku nám dala covidová doba. Kdo je vyčerpaný? Kdo nestíhá? Muž to není. Veškerá tíha je na ženě. Žena vaří, učí se s dětmi, pracuje na home office... Ženy automaticky vzaly všechno na sebe...

Je to na každé z nás, jak si to doma nastavíme. Společnost to za nás nevyřeší.

Jsou ženy dobré šéfky? Co dělají ve vedení lidí skvěle a co ne až tak skvěle?

Odpozorovala jsem, že první rok je žena šéfka extrémně kontrolující. Žena je pečlivá, a proto se podřízeným snaží přesně nadiktovat, co po nich chce. Chce mít vše pevně v rukou a nedokáže to pustit. Naopak muž dá lidem představu, ukáže jim směr a nechá je jít více vlastní cestou. Žena se to pak také naučí.

V byznysu se hodí soupeřivost, výřečnost a průbojnost. Tyto vlastnosti jsou vlastní spíše mužům. Jsou i nějaké typické ženské vlastnosti, které v byznysu vyhrávají?

Pečovatelskost. My ženy děláme věci, které slouží okolí z pohledu celého života. Muži dělají věci, které slouží jim osobně. Proto se soustředí hlavně na kvartální výsledky. Ženy na péči o ostatní, o tým, o klienty.

Co byste poradila ženám, aby byly spokojené v pracovním i osobním životě?

Je důležité začít žít podle vlastních měřítek. Nesrovnávat se s konkurencí, neřešit, kdo je lepší a kdo je horší. Raději si stanovte vlastní cíl a mějte radost z jeho dosažení. A je jedno, kolik lidí toho cíle dosáhne s vámi.