Může být statutárním ředitelem i „pouhý“ člen správní rady?

Jak se vypořádala dosavadní judikatura se slučitelností funkcí v monistickém systému vnitřní struktury v a.s. a jak by mohla posílit připravovaná novela ZOK vnitřní kontrolu v tomto systému?

Zákon o obchodních korporacích dává akciovým společnostem možnost volby mezi dvěma systémy vnitřní struktury - systémem dualistickým, ve kterém se povinně zřizuje dozorčí rada a představenstvo, a systémem monistickým, v němž se povinně zřizuje správní rada a statutární ředitel. Zákon nám v monistickém systému vnitřní struktury umožňuje, aby statutárním ředitelem byl i předseda správní rady, ale zda statutárním ředitelem může být i „pouhý“ člen správní rady nikde v zákonných ustanoveních nenalezneme. Tento článek pojednává o tom, jak se s touto problematikou vypořádala dosavadní judikatura.

Charakteristickým znakem monistického systému vnitřní struktury je existence jediného orgánu. I když (navzdory tomu) zákonodárce přiřknul tomuto systému vnitřní struktury dva obligatorně zřizované volené orgány, stěžejním orgánem správy akciové společnosti je správní rada. Statutárnímu řediteli přísluší pouze zákonem vyčtená působnost. Členové správní rady nejsou členy statutárního orgánu, tím je pouze statutární ředitel.

Neurčí-li stanovy jinak, správní rada má tři členy, zmíněný paragraf ale již nedefinuje, že tento (zákonem dispozitivně určený) počet členů správní rady je minimální. Tím také nestanovuje, že správní rada musí být nutně orgánem kolektivním a správní rada tedy může být dle tohoto zákona i jednočlenná. Zvláštní právní předpisy však mohou stanovit i jinak (např. § 26 zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti nebo § 8 odst. 1 věty druhé zákona č. 21/1992 Sb., o bankách).

Členem správní rady může být dle zákonných ustanovení i osoba právnická s výjimkou voleného předsedy správní rady, tuto funkci může zastávat jen osoba fyzická. Tím tedy zákon předpokládá, že alespoň jeden člen správní rady bude fyzickou osobou. Statutárním ředitelem může být také pouze fyzická osoba (splňující podmínky pro členství v představenstvu), navíc dle zmiňovaného zákona je přípustné, aby statuárním ředitelem byl i předseda správní rady. Nabízí se však otázka, zda statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i „pouhý“ člen správní rady?

V praxi rejstříkových soudů je tato otázka posuzována nejednotně. Např. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. listopadu 2014, jímž Krajský soud v Brně (mimo jiné) zamítl návrh na zápis statutárního ředitele akciové společnosti zvoleného do funkce valnou hromadou. Tím souhlasil se závěry rejstříkovému soudu, podle něhož statutárním ředitelem nemůže být jiný člen správní rady než její předseda. Ke stejnému závěru dospěl i Krajský soud v Ostravě či Krajský soud v Ústí nad Labem.

Naopak Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. června 2015 změnil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. srpna 2014 o zamítnutí návrhu na zápis fyzické osoby jakožto statutárního ředitele a na zápis označení „předseda správní rady“ a to tak, že návrhu vyhověl s komentářem, že jediný člen správní rady vykonává současně i funkci jejího předsedy a (jednočlenná) správní rada jej v souladu se stanovami jmenovala i statutárním ředitelem. Jediného člena správní rady zapsal jakožto statutárního ředitele také Městský soud v Praze, Krajský soud v Ostravě, Krajský soud v Plzni či Krajský soud v Brně.

Je-li správní rada jednočlenná, musí její čen splňovat požadavky kladené na jejího předsedu a do jeho působnosti bez dalšího spadají i záležitosti svěřené předsedovi správní rady. Člen unipersonální správní rady je tudíž dle zmíněné judikatury (bez dalšího) i jejím předsedou. Z uvedeného tedy plyne, že jediný člen správní rady může být zapsán v obchodním rejstříku jako předseda správní rady, a to i bez formálního rozhodnutí o volbě předsedy. Lze namítat, že se jedná o kumulaci funkcí a kontrolní funkce správní rady je tak výrazně potlačena, nicméně zákon o obchodních korporacích zatím s takovou možností počítá a připouští ji. ˟

Výše uvedené by tak mohla změnit až připravovaná novela ZOK, která by počítala pouze s existencí jediného orgánu v monistické struktuře společnosti, a to správní rady. Takový orgán by však musel být kvůli vnitřní kontrole obligatorně kolektivní, výjimkou z uvedeného by pak mohly být pouze společnosti s jediným akcionářem a společnosti, které vznikly před novelou zákona.

V  době psaní tohoto článku (srpen 2016) není stále jasné, v jakém znění a rozsahu bude připravovaná novela přijata.

Do té doby je nezbytné sledovat judikaturu Nejvyššího soudu a mít na paměti skutečnost, že i ta se může nadále měnit a vyvíjet.

Více inspirace najdete v kurzu Pracovní právo (nejen) pro manažery.