Top vision
Firemní vzdělávání sleduje samozřejmě více cílů. Které patří mezi ty prioritní, které podporují růst konkurenceschopnosti? Více než 82 % společností uvedlo mezi hlavními cíli rozvoj manažerských dovedností, 79 % se zaměřuje také na rozvoj kompetencí a 72 % na zvýšení odbornosti zaměstnanců. Posílení konkurenceschopnosti pak zařadilo mezi stěžejní cíle 68 % účastníků průzkumu. Podstatně méně společností spatřuje ve firemním vzdělávání způsob, jak motivovat zaměstnance (39 %), nebo je považuje za odměnu či benefit (25 %). „Dlouhodobý ‚boj‘ za prolomení teze, že vzdělávání je benefit, se tak projevil i v tomto průzkumu,“ podotýká Olga Holá, Training & Development Manager společnosti top vision.
V následujících dvou letech se společnosti chtějí soustředit zejména na rozvoj talentů – jako jednu z nejdůležitějších cílových skupin firemních vzdělávacích aktivit je označilo 82 % respondentů. Na druhé pozici se ocitl management (61 %), do vzdělávání specialistů a klíčových odborníků bude investovat 57 % firem. Mezi důležité cílové skupiny dále patří pracovníci, kteří jsou v kontaktu s klientem, nástupci odborníků a lidé na obchodních pozicích. Organizátory průzkumu překvapil zejména postoj ke vzdělávání manažerů. „Očekávali jsme zásadně vyšší zastoupení vzhledem k tomu, že management je ve firmě hlavním nositelem výkonu,“ komentuje výsledky Holá.
Objevit nadané a pracovité zaměstnance a vychovat z nich nástupce vedoucích pracovníků a budoucí specialisty, na nichž bude stát úspěch společnosti, je strategií většiny společností (talentový program nemá jen 18 % z nich). Výběr do talentových programů v řadě organizací vychází z ročního hodnocení, účastníky také často nominují jejich nadřízení. Ne vždy se to ale osvědčí.
„V minulosti se stávalo, že zaměstnanci seděli na školení a nevěděli, proč tam jsou – protože je nominoval manažer,“ popisuje svou zkušenost jeden z respondentů a zdůrazňuje, že nyní musí talenti sami projevit zájem o účast v programu.
Zaměstnanci téměř tří čtvrtin společností (71 %) si mohou vybírat kurzy ze standardizované katalogové nabídky. Ve všech nabídkách jsou zařazeny tréninky prezentačních dovedností, komunikace, řešení konfliktů a asertivity (100 %), kurzy time a priority managementu zařadilo do katalogů 95 % společností a projektové řízení 90 %.
U více než poloviny respondentů jsou zastoupena rovněž následující témata: leadership, vedení lidí a tréninky zaměřené na hodnocení, motivaci a zpětnou vazbu, prodejní dovednosti a vyjednávání nebo stress management.
Zajímavé je zastoupení témat, která v předchozím ročníku průzkumu respondenti definovali jako důležitá: kurzy zaměřené na sebepoznání má v katalogových nabídkách aktuálně 45 % společností, rozvoj podnikatelského myšlení zaměstnanců pak 15 %.
„Výše investic do firemního vzdělávání je pro řadu společností citlivým údajem. V rámci studie jsme proto mohli porovnávat jen omezený počet dat, přesto se jedná o zajímavé výsledky,“ upozorňuje Olga Holá z top vision.
Procentuální podíl z celkových personálních nákladů, vynaložený na firemní vzdělávání, uvedlo jedenáct respondentů. V roce 2015 činil tento podíl průměrně 1,2 %, což v porovnání s předchozím rokem (1,5 %) představuje mírný pokles. Více než polovina společností (58 %) má letos stejný rozpočet na vzdělávání jako v roce 2015, čtvrtina počítá s vyššími a 17 % s nižšími náklady.
Největší podíl investic směřuje do tréninků hard skills (30 %), čtvrtina do soft skills, jazykové vzdělávání a mandatorní školení si vyžádají shodně 10 % celkových nákladů na firemní vzdělávání a koučink pouhá 3 %. Průměrný rozpočet na vzdělávání jednoho zaměstnance na pozici středního managementu je dvacet tisíc korun, zatímco u řadového zaměstnance počítají firmy s výdajem okolo čtyř tisíc korun. Zaměstnanci stráví na školení v průměru tři dny ročně.