Top vision


V rámci projektu Benchmarking – mapování řešení vzdělávání u firem s vyspělým systémem každoročně mapujeme i vývoj investic do vzdělávání. Až do loňského ročníku se trend poklesu rozpočtu do vzdělávání ve vztahu ke krizi nepotvrzoval a pohyboval se okolo 25 % u zúčastněných respondentů. K tomuto pozitivnímu faktu přispívala i možnost čerpání dotací z evropských fondů. V minulém roce naproti tomu zaznamenalo pokles 50 % zúčastněných firem.
Je proto potěšující, že se tento trend podařilo „zastavit“ a vrátit se blíže k původní, i když stále negativní hodnotě, tj. 27 %. Z pohledu vyššího rozpočtu v loňském roce došlo k nárůstu investic do vzdělávání u 38 % respondentů. V letošním roce jsme v této kategorii zaznamenali pokles, kdy k nárůstu rozpočtu došlo pouze u 11 % respondentů. Příjemným zjištěním však je, že u 54 % nedošlo v rámci výše rozpočtu meziročně ke změnám.
Podle čeho stanovujete rozpočet na vzdělávání?
Nejvíce je zastoupena možnost stanovení rozpočtu dle předchozího roku, následovaná součtem nákladů na již připravený vzdělávací plán. Je potěšující, že se i ve slovních komentářích objevuje skutečnost, že se nejprve řídíme reálnou potřebou, ke které následně hledáme zdroje. Samozřejmě v limitech, které jsou dány instrukcemi mateřské společnosti, % personálních nákladů či plánovaným obratem. V minulých letech jsme se tématu rozpočtu věnovali i z pohledu, kolik % rozpočtu dedikujete na jednotlivé oblasti vzdělávání. Největší průměrné investice byly zcela očekávaně do hard skills školení (30 %). Soft skills vzdělávání bylo průměrně zastoupeno 26 % oproti manažerskému vzdělávání, kterému bylo průměrně věnováno 18 % rozpočtu na vzdělávání.
Průměr i medián za rok 2013 z dostupných dat byl 2,1 % z personálních nákladů. V předchozích letech toto číslo vyšlo obdobně, konkrétně 2,0 % z personálních nákladů. V letošním roce se poprvé projevil klesající trend. Důvodem však může být i množství dostupných odpovědí a skladba respondentů. Na tuto otázku odpověděla pouze 1/3 zúčastněných firem, tj. 13 respondentů. Jak vyplývá z jednotlivých dotazníků, pro některé firmy je tento údaj citlivý a nemohou jej sdílet s ostatními respondenty, další firmy nemají tento údaj k dispozici, resp. s ním aktivně v rámci plánováním vzdělávacích aktivit nepracují.
V minulých letech jsme se věnovali otázce, kdo spravuje rozpočet na vzdělávání a identifikovali postupný „odliv“ rozpočtů ze správy HR do businessu. Zastoupení rozpočtu spravovaného pouze oddělením lidských zdrojů bylo 70 % v roce 2012 a 56 % v roce 2013. V letošním ročníku jsme se podívali na strukturu rozpočtu z jiného úhlu pohledu. Zastoupení kombinované správy rozpočtu, tj. centrální a jednotlivých divizí / oddělení, je v daných kategoriích nejvyšší (32 %).
Z detailních odpovědí vyplývá, že u 32 % respondentů se do rozpočtů na vzdělávání promítají pouze ceny dodavatelů, včetně nákladů na realizaci školení mimo firmu. Další možnosti v rámci dotazníku, které skončily s nulovou hodnotou v rámci průzkumu, byly „náklady na zástup v práci“ a „ušlý zisk“.
Medián v roce 2012, který odpovídá číslu 3 tréninkové dny na 1 zaměstnance, a 2,75 tréninkových dní v roce 2013 dával najevo trend mírného meziročního poklesu počtu tréninkových dní na zaměstnance na 1,09 % fondu pracovní doby. V letošním roce došlo k nárůstu mediánů na velmi sympatické 4 školící dny. Tento nárůst lze samozřejmě vysvětlit větším či jiným zastoupením respondentů v průzkumu, přesto je tento nárůst překvapivý vzhledem k tomu, že nárůst rozpočtu se v letošním roce neprojevil. Otázkou je, jak se podařilo tohoto nárůstu při stejných investicích dosáhnout.
Od analýzy potřeb k realizaci rozvojových programů