Anatomie rozhodování

Schopnost dělat správná rozhodnutí by měla patřit do povinné výbavy každého manažera. Ale je tomu skutečně tak? A kde na škále mezi impulzivním rozhodováním a rozhodovací paralýzou se nacházíte vy? S lektorem Jakubem Macounem jsme si povídali o tom, jaké kroky by měl rozhodovací proces obsahovat.   

Patří do manažerského rozhodovacího procesu instinkt a intuice?

Zcela určitě patří. Ale dejme si prosím pozor, intuice je často ovlivněna větší atraktivitou varianty. Je třeba správně se rozhodnout a ne vždy je dobré vybrat tu momentálně nejatraktivnější variantu, kterou máme před sebou.

Je v pořádku, když na poradě managementu použijeme argument JÁ TO TAK NECÍTÍM? Je to relevantní?

Použít se to jistě dá, ale musíme si dát velký pozor na subjektivitu vnímání. Ta by nás mohla svést na trochu jinou cestu, než na kterou bychom se měli vydat. Záleží i na našem postavení a na tom, zda poradu vedeme nebo zda máme aktivně reagovat.

Může se i velmi inteligentní člověk špatně rozhodnout? Jaké důvody se za tím skrývají?

Pochopitelně ano. Ona sama inteligence, tedy schopnost správně chápat souvislosti, není zlatou mincí pro naše každodenní rozhodování, které je ovlivněno minimálně osmi jinými faktory, včetně imunizace vlastní hypotézy, což je velmi častý jev u vysoce inteligentních lidí.

Jaké kroky by měl obsahovat rozhodovací proces, abychom svého rozhodnutí zpětně nelitovali? 

Ten proces je poměrně obsáhlý. Nejuniverzálnější rada je použít kritické myšlení, podívat se na věc z odstupu a vzít v úvahu i odlišné úhly pohledu. Vlastní názor bychom si měli vytvořit na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob. Neměli bychom naivně přebírat tradované názory, podléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení. To by mohl být slibný začátek.

Stává se, že se manažeři při řešení problémů snaží odstranit spíše důsledky nějakého hlubšího problému, a ne jeho skutečné příčiny? Pomáhá v tomto případě pohled někoho zvenčí? 

Určitě se to v českých manažerských vodách děje, a to velmi často. Každý manažer má omezený pracovní čas. V momentě, kdy se vyskytne více kritických situací najednou, může mít tendenci je co nejrychleji uhasit. A poté již nemá čas na rekapitulaci, hlubší analýzu a nastolení změn pro neopakování se podobné situace. Pohled zvenčí, typicky pohled poradce, je ideálním řešením na začátku manažerské praxe. V případě vyššího managementu je vhodný při analýze změn.

Je snadné podlehnout při rozhodování manipulaci? Jaké jsou nejtypičtější manipulační triky, na které bychom si měli dávat pozor?

Jelikož je manipulace součástí každého z nás a jelikož na manažerských pozicích jednáme primárně s lidmi, kteří chtějí minimalizovat své ztráty a maximalizovat svůj zisk, je to velmi častý typ tlaku. Manipulátorů je celá řada, stejně jako technik a triků, které používají. Patří sem například lichocení, citové vydírání, nabídky, přísliby, arogance, nátlak a další. 

Někteří manažeři nemají problém udělat rozhodnutí během pár vteřin. Jenže potom se stává, že to, co platilo v pátek, už neplatí v pondělí. Jaký vliv má takové impulzivní rozhodování na fungování firmy?

S tím se asi někdy setkal každý. Souhlasím, že to rozhodně není ideální vzorec pro kvalifikované rozhodování. Ale jak tomu zabránit? Určitě nám může pomoci pohled do našeho mozku a jeho fungování. Já rozlišuji pomalé a rychlé myšlení. Každé z nich ovlivňuje jiné koordinace a je dobré o nich vědět a poznat je blíže.

Na opačné straně spektra jsou manažeři, na jejichž rozhodnutí čeká spousta lidí a projektů, které tak zůstávají navždy nedokončené. Jak je možné tyto váhavé manažery uvést do akce? 

Těch možností je několik. Záleží na tom, jaké je jejich postavení ve firemní hierarchii a kdo může jejich rozhodování nejvíce ovlivnit. Pokud jste v takové pozici vy, ve svém kurzu vám předám několik tipů. A pokud jste vy ten nerozhodný manažer, mnou doporučovaná varianta je udělat si SWOT analýzu projektu/úkolu a zaměřit se na vaše silné stránky, které jste schopen do termínu splnit. Ostatní je potřeba delegovat na kompetentní osoby.

Posláním Top Vision je vzdělávat. Máte nějaký tip na knihu, která by našim čtenářům mohla otevřít obzory?

Bylo by jich více, ale zmíním ty, které jsem četl v tomto roce naposledy. Například knihu Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana nebo Černou labuť od Nassima Nicholase Taleba. Obě knihy mají obsahově podobnou tématiku a vztahují se k rozhodování.