Říkat NE? Říkejte raději ANO

Ne nadarmo se nám v Top Vision pravidelně plní kurzy Asertivní desatero v praxi nebo Umění prosadit vlastní názor. Jako by lidé, kteří umí jednoznačně říct ne, když něco nechtějí udělat, byli spíše výjimkou. Neodmítneme svou matku s návštěvou, přestože si nemohla vybrat horší den. Kývneme na žádost o pomoc kamarádovi, ačkoliv se na nás sypou povinnosti ze všech stran a budeme muset dodělávat svou práci do dvou do rána. A co hůře – nejméně umíme odmítat v práci, i když by se mohlo zdát, že nejde-li o osobní záležitosti, mohli bychom si udržet větší odstup.

Kývnout a nesplnit je ve výsledku daleko horší než asertivně odmítnout
Zdravou míru asertivity potřebujeme k tomu, abychom udrželi vztahy doma i v práci v rovnováze. Je dobré se zastavit, zapřemýšlet a opravdu si realisticky zhodnotit, jestli je v našich silách splnit další zadaný úkol, nebo jestli mnohem pravděpodobněji dojde k tomu, že na něj sice kývneme, pak ho ale nezvládneme, nedodáme jej včas, a ve výsledku dopadneme mnohem hůře, než kdybychom úkol odmítli.

Vypadá to jako slovíčkaření, ale má to velký dopad
Lektorka Barbora Hrdinová prosazuje ještě jiný způsob, jak odmítat, a na jejích školeních se jí pravidelně potvrzuje, že daný přístup má smysl. „Někomu se to může zdát jako malicherné slovíčkaření, ale divili byste se, jak velkou změnu jedno slůvko dokáže udělat,“ říká Bára o tom, že doporučuje koncipovat odmítnutí raději slovy ANO, ALE… Případně úplně nejlépe: ANO A…

Platí to samozřejmě napříč všemi životními oblastmi, jak v práci, tak v osobním životě. Ale ukážeme si to na jednoduchém příkladu. Kamarád nebo kamarádka vám navrhne, abyste spolu jeli na nějaký výlet. Určitě je lépe odmítnout, pokud se vám to nehodí a výlet by pro vás ve výsledku znamenal domácí stres či frustraci z nehotové práce. Varianta „Ne, bohužel nemůžu jet, teď nemám čas.“ je tak z asertivního hlediska naprosto v pořádku. Je ovšem pravda, že druhý se může cítit zraněn, odmítnut a bude se třeba příště bát něco podobného navrhnout.

Odmítejte slovy ANO, ALE, nebo ještě ANO A…
Slyší-li lidé stále dokola NE, případně ANO, ALE… budou z toho časem otrávení, demotivovaní a přestanou se snažit a znovu to zkoušet. Platí to jak v práci, tak v nepracovních vztazích. Na onu otázku kamaráda můžete odpovědět: „Ano, pojedu rád, ale teď se mi to nehodí. Ale také můžete říci např.: „Ano, pojedu rád a co třeba první víkend v příštím měsíci? To už budu mít méně práce.“ Svým způsobem jsou všechny tři varianty odmítnutím, ovšem váš protějšek bude mít z poslední varianty nejlepší pocit.

„Nelekejte se, ono vám to možná ze začátku nepůjde úplně snadno. Začít používat místo varianty ANO, ALE variantu ANO A je snad ještě těžší než se naučit říkat prosté NE. Ale stojí za to. Potvrzuje mi to kromě mé vlastní zkušenosti také pravidelná zpětná vazba od účastníků mých kurzů. Často se velmi diví, jak výraznou změnu ve vnímání způsobí tak drobný rozdíl ve volbě slov,“ dodává Bára Hrdinová.