Kompetentní mozek

S nástupem umělé inteligence můžeme mít pocit, že myšlení už pro nás nadále nebude nutností, protože počítač bude schopen promyslet jakoukoliv situaci mnohem rychleji a přesněji. Ale je tomu skutečně tak? S lektorkou Michaelou Karsten jsme si povídali o tom, proč a jak bychom měli rozvíjet kompetence svého mozku.  

Jaké kvality by podle vás měl mít kompetentní mozek? 

Těch kvalit je celá řada. Mozek by měl být pružný, měl by být schopen rychle reagovat na změny a přizpůsobovat se jim, měl by být kreativní a měl by se umět učit. S tím souvisí i koncentrace, paměť a jasné, rychlé a bystré myšlení. Inteligence jako taková je sice dána geneticky, ale mentální techniky, kterým se věnuji já, dovedou rozvíjet logické myšlení a podpořit imaginaci, vznik nových nápadů nebo vizualizaci. V dnešní době je nesmírně důležitá i schopnost kriticky myslet. Umělá inteligence nám nabízí obrovské množství informací, které ale mají určitou pravděpodobnostní hodnotu. My je musíme umět kriticky vyhodnocovat, abychom nepřebírali nesmysly. Mozek by tedy měl být bystrý a měl by být schopen analyzovat informace a řešit problémy. Zkrátka by měl dosahovat maximální úrovně ve všech zmíněných kompetencích.  

Jak na vás působí dramatický nástup umělé inteligence? Budeme v budoucnu mozek vůbec potřebovat?  

Každá mince má dvě strany. Já se na to snažím dívat z obou stran. Vidím tam přínos pro společnost. Umělá inteligence určitě usnadní psaní textů, přinese tvůrcům inspiraci. Z pohledu mé profese je důležité zde zmínit, že schopnosti, které neprocvičujeme, ztrácíme. Mozek je neuroplastický a pracuje pouze s informacemi, které považuje za potřebné pro přežití. Dokonce i v důsledku používání mobilních telefonů může mozek ztrácet některé své schopnosti. Obecně nejsem proti umělé inteligenci, ale upozorňuji na místa, která by mohla být problematická a nad kterými bychom se měli zamyslet. Nebylo by dobré, kdyby lidé nekriticky přijímali informace, které jim předloží nějaký chat. Je třeba stanovit legislativu a hranice. 

Jak hodnotíte českou společnost? Je to učící se společnost? 

Já žiju přes 25 let v Německu a mám klienty nejen z Německa, ale i ze Spojených států. Proto mám srovnání se zahraničím. Myslím si, že v České republice se vzdělávání věnujeme, což mě velmi těší. Ale všímám si, že spousta firem v době krize v rámci snižování nákladů sáhla právě do vzdělávání. Osobně si myslím, že to byla strategická chyba, protože právě vzdělávání je mohlo připravit na změny. Dnes je potřeba umět pracovat s informacemi, rychle se adaptovat na nové podmínky a zvládat stres. Firmy, které do vzdělávání neinvestují, mohou časem pokulhávat.  

Je těžké osvojit si po čtyřicítce nebo po padesátce nějakou novou dovednost? Nebo je to jen stereotyp, kterému věříme? 

Je pravda, že po narození má mozek mnohem větší neuronální výbavu a tím si přímo říká o to, aby byl aktivován. Důležitou roli v tom hrají rodiče. To ovšem neznamená, že by měli mozek dítěte přetěžovat přehnaným množstvím podnětů a co největší nabídkou kurzů… Kompetence mozku je potřeba rozvíjet, ale s rozumem. Je pochopitelné, že jedinec, kterému se rodiče v dětství věnovali, bude mít jinou startovní čáru než někdo, komu nebylo umožněno rozvíjet své zájmy a talenty. V pozdějším věku bývá učení náročnější, protože na mozek působí spousta faktorů, které ho zatěžují. Nemusí to být jen stres, ale také přemíra informací nebo digitalizace našich životů. Ze své zkušenosti vím, že i starší jedinec si dokáže mozek aktivovat a adaptovat na větší kvanta učení. Ten, kdo má vůli a sebedisciplínu, se může i v pozdějším věku rozvíjet.

Dá se nějak rozvíjet i kreativní/inovativní myšlení? Máte v tomto ohledu nějaký tip, který si můžeme vyzkoušet teď hned? 

Na to existuje spousta cvičení. Můžu vám doporučit jeden tip, který jsem teď posílala svým klientům v newsletteru. Zamyslete se nad svým příjmením a zkuste si vymyslet ke každému písmenu vašeho jména jednu vaši vlastnost, která má dané počáteční písmeno. Například mé příjmení je KARSTEN. Jsem K - kreativní, A - aktivní, R - racionální, S - spolehlivá, T - tvořivá, E - empatická a N - nápaditá. Poté si to můžete vyzkoušet i v jiných jazycích. Je to hravé cvičení, které podporuje sebereflexi. Dalším cvičením by mohlo být třeba vytvoření loga pro vaše vlastní já, které by vás mohlo podpořit ve vašem sebeuvědomění a sebeprezentaci. 

Spousta inteligentních a kreativních lidí má problém proměnit svůj potenciál ve výsledky, protože mají spoustu nápadů, ale nemohou se pro žádný z nich rozhodnout a dotáhnout ho do konce. Máte pro ně nějakou radu? 

Měli by si osvojit schopnost se rozhodovat. A kdyby to nezvládli sami, doporučila bych jim kouče. Dobrou strategií je použít škálu a ohodnotit si jednotlivé nápady číslem. A to jak racionálně, tak emocionálně. Nápad, který obdrží nejvyšší číslo, bude tím nejlepším řešením problémové situace. 

Někteří lidé udělají nejvíce práce o samotě, někteří v týmu lidí. Někdo je nejvýkonnější ráno, někdo večer. Jakých dalších faktorů bychom si měli všímat, abychom si pro sebe vytvořili optimální prostředí na soustředěnou práci? 

Na naši koncentraci má vliv spousta věcí. Důležité je, abychom se cítili v pohodě, když se chceme pustit do práce. Ale ne moc, protože když si pod sebe dáme polštář nebo si lehneme do postele, může nás to uspávat. I pozice těla dává mozku signál, jestli se připravujeme k práci nebo k odpočinku. Důležité je i to, jak se v daném prostoru cítíme. Možná potřebujeme pracovat mezi lidmi, a tak vyrazíme do knihovny nebo do kavárny. Ale pokud je ta kavárna šedivá a na zdech prosvítá panel, tak já osobně bych tam nebyla emočně dobře naladěná, nebyla bych otevřená nápadům a ani můj mozek by nebyl v optimálním nastavení. Jsem člověk, který miluje světlo. Když jsem ve své kanceláři, dívám se skrze velká okna do zeleně, vidím koruny stromů. Tady se připravuji na své semináře. Kdybych si sedla do tmavé zasedačky, vůbec bych v ní nemohla být kreativní. Další důležitá věc je spánková hygiena. Já jsem vystudovaná lékařka a k této profesi patří noční směny. Správně by měl lékař po noční směně dostat den volna, ale takhle to neprobíhá. Pak je otázka, jak ten mozek funguje. Když si projdete všechny tyto faktory, pravděpodobně přijdete na něco, co byste ještě mohli zlepšit.  

Má stres vliv na fungování našeho mozku? Jak by měla vypadat duševní hygiena, abychom se vyhnuli vyčerpání/vyhoření? 

Stres není nic hmatatelného, jako malá jsem si vůbec neuměla představit, co to je, o čem to ti dospělí mluví. Co to tedy je? Stresová reakce nás má ve skutečnosti připravit na maximální výkon, posílá nám do těla energii. A my ji buď proměníme v něco, co nám bude přínosem, nebo se pod tou tíhou zhroutíme. Pokud je mozek ve stresu, je aktivizovaný a velmi dobře se učí. Typickým příkladem je příprava na zkoušku jen pár dní předem. Student si sice zapamatuje velké množství informací, ale poznatky nejsou zapamatovány trvale. Dlouhodobý stres ale může narušovat struktury v mozku, například hippocampus, centrum krátkodobé paměti, kde se vyhodnocují informace a poté se posílají buď do dlouhodobé paměti, nebo jsou zapomenuty jakožto nepotřebné. V důsledku narušení tohoto centra si člověk hůře pamatuje informace. Obecně se dá říci, že kdo neumí dobře pracovat se stresem, bude mít problémy i s koncentrací a kreativitou. 

Posláním Top Vision je vzdělávat. Máte nějaký tip na knihu, která by našim čtenářům mohla otevřít obzory?

Těch knih, které miluju, je spousta. Ráda čtu knihy od držitelů Nobelovy ceny. Doporučit můžu knihu od Daniela Kahnemana Myšlení: rychlé a pomalé. Považuji ji za velký přínos v tom smyslu, že nám ukazuje sílu našeho rozumu. V knize je také popsáno, proč bychom neměli spoléhat jen na svůj rozum, aniž bychom naslouchali emocím. Nebo naopak proč bychom se neměli rozhodovat zkratkovitě pod vlivem prvního dojmu.