Richard Papík
Expert v oblasti zpracovávání informací a porozumění textu
Každý z nás je obklopen přemírou informačních zdrojů nejen tištěných, ale i informací pocházejících z elektronických informačních systémů, ve kterých se informace nejen ukládají, ale i komunikují, jako jsou například sociální sítě.
Schopnost třídit podstatné a nepodstatné informace, kvalitní a nekvalitní, ověřitelné a neověřitelné se stává nezbytností, ale i částečným traumatem stávajících generací. K tomu je nutné připočíst ještě narušenou pozornost vlivem tzv. multitaskingu, kdy uživatel má rozpracováno více činností a úloh v jednom časovém úseku.
Člověk a jeho vnímání a myšlení jsou v současnosti fyzicky a psychicky limitované. Uživatel informací se může dostávat i do nepříjemných psychických stavů, a to buď z nedostatečné informovanosti, nebo naopak z nadbytku informací a nedostatku času. Mohou nastat obranné reakce uživatele, které vyvolají patologicky podmíněné stavy a které informaci odmítnou, aniž je kdy pročtena a obsahově vyhodnocena. Čtenář není ochoten číst dokumenty, zaujímá k nim negativní postoj a objevuje se bariéra přehlcení informací a z toho plynoucí např. antiinformační syndrom.
Uvědomíme-li si množství informací, které můžeme zrakovým kanálem přijmout, a rychlost chápání čteného, tj. zpracování v procesu myšlení, vidíme, že člověk má netušené možnosti příjmu informací. Závisí tedy jen na psychických omezeních, protože fyziologické kapacity zrakového kanálu jsou velké. Bariéry při čtení jsou tedy především dány hranicemi naší psychiky. Jedna z možností efektivního výběru a přijímání informací je ovládnutí racionálních metod čtení, které umožňují cvičit např. rozšíření zrakového rozpětí, snížení počtu fixací na řádku nebo odstraňování regresních pohybů očí.
Proces čtení se v zásadě skládá ze dvou fází, a to z percepčního procesu a z procesu pochopení čteného a dalšího zpracování v mozku. Rychlost čtení je pak závislá na rychlosti a úrovni obou fází. Percepční proces pak má dvě složky, a to rozpoznání textové formy a vnímání, tj. převedení nových prvků textu do našich vnitřních kódů. Proces chápání pak sestává z prvků asimilace, tj. čtenář chápe text, ale neutváří si závěry. Reakce na text probíhá tzv. kritickým čtením, kdy čtenář je schopen vyvozovat závěry, interpretovat text, klasifikovat, „číst mezi řádky“ apod., je to navázání dialogu mezi čtenářem a autorem, nebo tzv. kreativním čtením, které je nejen vysokým stupněm chápání, ale i dalším rozvíjením tématu čteného s prvky naší tvořivosti, tedy s jakousi další přidanou hodnotou.
Vzhledem k tomu, že musíme zdolávat již zmíněné velké množství materiálu ke čtení, je pro nás výhodné zrychlit vlastní čtení – naučit se rychle, pohotově a racionálně číst a na osobní úrovni roztřiďovat a strukturovat informace v textu obsažené.
Rychlé čtení se jeví jako jeden ze způsobů, jak efektivně zpracovat textovou informaci. Běžný člověk je schopen při vynaložení vůle, při odstranění zlozvyků při čtení a při nacvičení jistých obratností dosáhnout větší rychlosti čtení, a to nikoli na úkor chápání a zapamatování si textu. Se zapojením procesů pozornosti lze rychlost zněkolikanásobit.
Základním cvičením je rozšiřování zrakového rozpětí a následně snížení počtu fixačních zastávek na řádku. Zlepšení rychlosti čtení je založeno sice na znalosti různých doporučení, ale zejména pak na tréninku rozšíření zrakového rozpětí, pěstování koncentrace pozornosti a strukturováním obsahu čteného materiálu s odlišením, co je podstatné v textu a co méně a vše je nutné procvičovat. A následně pak je vše dokončeno rekapitulací přečteného a pro případ např. studijního procesu i opakováním získané vědomosti.
Rychlé čtení je tedy především soustředěné čtení a s efektivními pohyby očí v textu a s rozvíjenou schopností určit jádrové a okrajové záležitosti čteného textu.
Přijďte se dozvědět více na trénink Efektivní práce s informacemi a strategie rychlého čtení, díky kterému ušetříte čas při čtení a hledání informací.
Expert v oblasti zpracovávání informací a porozumění textu