Top vision
Máme tu začátek roku a věci se pomalu dávají do pohybu. Vydechli jsme, nadechli se a kráčíme (zatím snad opravdu kráčíme, neletíme, nesvištíme, neřítíme se) a věříme, že letos to budeme mít pod kontrolou. Vždyť jde jen o to vše si správně rozvrhnout. Zní to jako ohraná deska?
Máme pro vás něco lepšího. OSOBNÍ PRODUKTIVITU!
Ke zlepšení vlastní produktivity vede cesta, která počítá s naší vůlí a schopností nazvat věci pravými jmény. Znamená to hned na počátku pro sebe najít čas a zhodnotit současnou situaci, pojmenovat nefungující, ale zakořeněné zvyky, nastavit zvyky nové a najít techniku (motivaci), která nás nezklame a dovede k plánovanému cíli. Položme si 4 otázky:
- S čím nejsme spokojeni a rádi bychom to změnili?
- Co je naopak existujícím pevným základem a pevnou opěrnou zdí, které nás podrží?
- Trocha snění neuškodí…Jak vypadá výsledek po úspěšných změnách?
- Další porce snění navrch… Jak se cítíme, když jsme dokázali věci změnit?
Pokud si dokážeme představit sami sebe po dosažení cílů, cesta se nám otevírá a vše se dává do pohybu. Pomáhá, napsat si či v duchu v přítomném čase popsat plánovanou skutečnost. Něco ve stylu „Jsem spokojený, sportuji a dělá mi to vážně radost. Okolí si všimlo, že jsem radostný a energický. Neusínám u večerních zpráv a nebudím se zkroucený v křesle. Mám bezva vztah s dětmi, nevytáčí mě jejich pubertální nálady.“ Dalo by se pokračovat, je to na vás!
Udělejme si bilanci všeho dobrého, čím disponujeme. Krásně se to čte, že? Tolik věcí jsme dokázali. A tolik věcí dokázat můžeme, když se rozhodneme. Už teď jsme optimisté, kteří vidí sklenici zpola plnou a takovým se fandí. Nezačínáme na zelené louce právě díky tomu, že jsme našli základy, se kterými můžeme počítat. Nikdo nám nebrání, a pokud ano, býváme to my sami.
Na naši černou listinu se může dostat cokoliv, co v nás momentálně vzbuzuje nechuť, únavu, špatnou náladu, ale nemusí to nutně být vše na vyškrtnutí! Možná je jen potřeba upravit přístup k dané věci, podívat se z jiného místa. Zkusme být přesní v používání jazyka.
Rozhodně je dobré říci, že nikam a od ničeho neutíkáme. Jsme na cestě. Do mapy jsme zakreslili trasu (možná se bude díky nepředvídatelným povětrnostním podmínkám trochu měnit), výškové tábory a zadali jsme si časový horizont. Mohou nás potkat nesnáze, protože „zvyk je železná košile“, která se těžce svléká. Takže na cestu pekáč buchet, kterými se budeme odměňovat vždy, když dorazíme k zakreslené kótě. Kdo je psavý, může psát cestovní deník, protože papír unese všechno! Je dobré mít někoho, kdo nás jistí. Přijde vhod, když máme s kým svůj plán probírat, ujišťovat se, že se posunujeme a pokud ne, nechat se trochu popotáhnout od parťáka na laně.
Držíme palce! Nezapomeňte na vrcholu zapíchnout svoji vlajku a užít si ten výhled!