Tomáš Průžek
LEAN Manager
Trendy a směry v logistice určují firemní strategii a směr jednotlivých firem. Při implementaci metod štíhlé logistiky však dochází k problémům v podobě odporu zaměstnanců firmy, k neúplnému pochopení metod a principů, k neefektivní komunikaci mezi výrobou a logistikou, k nestandartním činnostem, apod.
Pro optimální a plynulé zavedení metod štíhlé logistiky je důležité zapojení všech zaměstnanců firmy – a to nejen manažerů! Realizace workshopu přímo na pracovišti ve spojení se vzděláváním napomáhá k překonání odporu zaměstnanců a k podpoře při zlepšování logistiky.
Pohled na zlepšování v logistice v sobě zahrnuje vždy firmu jako celek. Manažeři často stojí před rozhodnutím, zdali implementovat nové metody a nástroje řízení logistiky od nejvyšší úrovně podniku a postupně je rozpadat na nižší úrovně nebo to „nechat na lidech“, kteří logistiku dělají přímo na dílně a postupně rozvíjet a zdokonalovat na vyšších úrovních.
Tyto dva směry zlepšování logistiky ve firmě já osobně nazývám „Top down“ a „Bottom up“. Za mého působení v mnoha společnostech jsem se setkal pouze z jedním způsobem zlepšování logistických procesů „Top down“, což však naráží na odpor lidí ve firmě. V čem se skrývá problém?
Příčina neefektivní implementace nástrojů štíhlé logistiky je v orientaci pouze jedním směrem zlepšování. Lidé na nižších úrovních ve firmě zpravidla nechápou význam metod štíhlé logistiky, neakceptují je.
Na druhé straně je zde nedostatečná podpora managementu pro zlepšování logistiky na nižších úrovních, která bez této podpory nefunguje. Důležité je tedy se vždy soustředit na oba dva směry a logistiku simultánně optimalizovat.
Dosáhneme tak efektivního spojení lidského potenciálu s nástroji štíhlé logistiky, které budou posouvat firmu kontinuálně nahoru. Způsob zlepšování „Top down“ je již výrazně rozšířen, ale jak zapojit zaměstnance a jak zlepšovat „Bottom up“? Dle mé zkušenosti je nejoptimálnějším nástrojem pro zapojení zaměstnanců v logistice realizace workshopů.
Při odhalování neefektivity se soustředíme na ty činnosti, které s sebou nesou jisté náklady. Hodnocením efektivity logistických procesů můžeme dojít k odhalení potenciálu použít množství nástrojů jak z oblasti řízení zásob a materiálu (obrátka zásob, plnění dodání a další), tak výrobního managementu (průběžná doba výroby, efektivní využití manipulační techniky, ….).
Rovněž se můžeme zaměřit na využití manipulačních jednotek a lidské síly. Ke zhodnocení efektivity můžeme použit metody od základních (snímky pracovního dne, mapy toku materiálu, benchmarking) až po simulace (výše zásob rozpracovaného materiálu, využití ploch a techniky) nebo elektronické sledování (materiálu či manipulační techniky) pomocí RFID nebo GPS. Při hodnocení logistických činností bychom se měli věnovat hlavně těmto oblastem:
· Organizace logistiky (odpovědnosti a pravomoci)
· Logistické schéma materiálového toku a typologie úzkých míst
· Řízení zásob a jejich klasifikace (pojistné zásoby)
· Systém plánování a řízení výroby (rozpracovaná výroba, spolehlivost dodacích lhůt)
· Systém nákupu (objednávací režimy, kooperace, dodavatelské řetězce)
· Systém dopravy, skladování, manipulace a distribuce
· Logistické výkonové ukazatele
· Logistické náklady a jejich řízení
· Informační technologie pro logistiku
V dnešním tržním prostředí vychází výroba zákazníkovi vstříc. Uplatňuje se tak logistický princip tahu, jehož cílem je redukování nebo limitování nákladů spojených s celkovou potřebou zboží a materiálového toku ve společnosti.
Kanban je v japonštině výraz pro oznamovací kartu, štítek, informaci. Kanbanem proto může být i přepravní bedna, identifikační místo na podlaze, v boxu, regále. V Evropě je však pod označením Kanban známý spíše japonský systém dílenského řízení výroby, který využívá karty.
Předpokladem pro fungování Kanbanu je existence okruhu mezi odběratelským a dodavatelským stupněm ve výrobním procesu. Informačně - materiálový okruh vytváří objednávka (kanba karta) dodaná dodavateli a následně vrácení objednávky spolu s materiálem odběrateli. Kanban je v podstatě fyzické předání Kanban informace k řízení zásob vzhledem k požadavkům zákazníka (následující operace).
Milk Run zabezpečuje řízený provoz materiálu ze skladu po předem definovaných logistických trasách s přesným harmonogramem dodávek. Na přesně určeném místě je v přesně určený čas vyloženo potřebné zboží a zároveň jsou odváženy prázdné transportní přepravky z již spotřebovaného materiálu. Pomocným nástrojem je pro určení potřebného množství je výše zmiňovaný Kanban.
Logistické činnosti mají významný dopad na profitabilitu dané firmy. Jejich změna nebývá jednoduchá a už vůbec ne rychle proveditelná. Cílem změny, která přinese pozitivní efekt z hlediska štíhlosti, je neustálé uplatňování principu tahu.
Tento ověřený směr s sebou přináší výsledky v podobě zkrácení průběžné doby výroby, potažmo dodání produktu zákazníkům. Tím je zajištěna vyšší flexibilita a konkurenční výhoda. Praktickou aplikaci je třeba opřít o neměnná pravidla, která se nesmějí v průběhu implementace, a fungování porušit Zde nastává největší riziko, kterým je většinou naprostá změna filozofie (z výroby do zásoby k řízení tahem).
Nejedná se tak například o změnu výkonné normy, plánování a zásobování materiálem. Kvalifikace pracovníků, znalost metod a jejich využívání, porozumění nutnosti změny a dostatek zkušeností jsou tak cestou k úspěchu.
Těšíme se na vás na tréninku Nové trendy v oblasti logistiky.
Tomáš Průžek
LEAN Manager
Narůstající konkurenční boj a obtížné hospodářské podmínky nás stále více nutí se zamýšlet, jak zvládnout dlouhodobé zajištění existence a rozvoje našich organizací. Jedním ze způsobů je budování tzv. štíhlé organizace, tedy organizace bez zbytečného plýtvání s efektivně řízenými procesy. Jak na to? Poradí vám specialista Tomáš Průžek.
Pro potřeby štíhlé administrativy se často využívá Value Stream Mapping, metoda mapování hodnotového toku, známá také z mapování výrobních procesů. Seznamte se s jejími výhodami.