Top vision

czen

5 mýtů o rizicích a změnách na projektech

Řízení projektů jako každá jiná profesní disciplína prochází v posledních letech svižným vývojem. Projektoví vedoucí a projektové týmy získávají nové, praxí ověřené vědomosti a zkušenosti v celém spektru znalostních oblastí projektového řízení. Tyto kompetence posouvají projektové řízení k vyšší spokojenosti zákazníků, k vyšší kvalitě realizací, k větší efektivitě projektových prací a v neposlední řadě i ke spokojenosti a loajalitě členů projektových týmů.


Zmíním se dnes o dvou klíčových kompetencích: řízení změn a řízení rizik. Rizika a změny lze na jednu stranu vnímat jako prvky nestability, na druhé straně jejich profesionální zvládání determinuje úspěšnost projektu, a tak mohou být využity v jeho prospěch. Nicméně i dnes se setkáváme s mýty o tom, co tyto faktory v projektu znamenají a jak je třeba s nimi pracovat. 

 

Mýtus č. 1 - Řízení rizik je reakcí na vzniklá rizika

Většinu rizik lze předvídat a identifikovat na začátku nebo v průběhu projektu, ale zásadně o dost dříve, než se objeví první symptomy nebo ještě hůř dopady rizik. V předstihu máme lepší šanci promyslet si a sestavit plán na minimalizaci nebo vyloučení negativních dopadů rizika a cílenými aktivitami tento plán realizovat jako součást projektových aktivit.

 

Mýtus č. 2 - Řízení rizik je výhradně práce projektového vedoucího

Projektový vedoucí jistě hraje klíčovou roli v tomto procesu, nicméně není jediný, kdo se riziky aktivně zabývá. Jednotliví členové týmu přispívají k sestavení plánu řízení rizik vždy za svou expertní oblast nebo část dodávky a také jsou často následně zodpovědní za řízení korespondujících rizik podle tohoto plánu. Projektový vedoucí pak všechny tyto aktivity koordinuje, zodpovídá za řízení rizik jako celku a sám se aktivně podílí na dílčích částech plánu, např. v oblasti řízení rizik souvisejících s lidskými zdroji, zákazníkem nebo dodavatelem, s harmonogramem. Technická rizika zpravidla ponechá na architektech nebo konzultantech, právní rizika deleguje na právníka atd.

 

Mýtus č. 3 – Není nutné zabývat se malými riziky

Malým rizikem zpravidla rozumíme jev nebo situaci, která má malou pravděpodobnost výskytu, případně malý negativní dopad na projekt (zpoždění, náklady). Nicméně pravděpodobnost výskytu se může během realizace z různých důvodů zvýšit, případně v souběhu s jinými riziky a faktory mohou být dopady větší než „malé". Proto je dobré identifikovat a sledovat i malá rizika.

 

Mýtus č. 4 – Nemůžeme si dovolit investovat čas a náklady související s řízením rizik – prodraží projekt

Opak je pravdou. Zkušenost ukazuje, že pár hodin práce projektového týmu na sestavení plánu rizik a pozornost věnovaná jeho implementaci jako nedílné součásti projektových prací jsou zlomek času a peněz, které si projekt vyžádá ve chvíli, když nepředvídané riziko ohrozí cíle projektu a je třeba se jím zabývat s urgencí a ve stresu.

 

Mýtus č. 5 – Změna na projektu automaticky znamená navýšení nákladů

Díky tomuto mýtu mnoho dodavatelů nepopisuje proces řízení změn v zakládací listině nebo projektovém plánu a toto téma se otevírá až ve chvíli, když vznikne první požadavek na změnu. Každá změna může mít dopad na celé spektrum parametrů projektu: rozsah, harmonogram, kvalitu, lidské zdroje - a ano i cenu. Nicméně mnohé změny lze zařadit do dodávky bez vlivu na náklady. Proto je dobré změnové mechanismy projednat a dohodnout se zákazníkem/zadavatelem na začátku projektu a vyloučit obavy související z bezpodmínečného nárůstu ceny při každé změně a stanovit postup pro řešení změnových požadavků, shodně chápaný všemi zúčastněnými stranami: zadavatelem, dodavatelem i subdodavateli.

Autorkou článku je Zuzana Růžičková, specialistka na projektové řízení. Můžete se s ní setkat v kurzu Projektové řízení v čase turbulencí.

e-book Vytvořte nezapomenutelnou prezentaci

Vytvořte nezapomenutelnou prezentaci

Naučte se s námi opustit nudné stereotypy v prezentování, proměňte trému ve svou výhodu a odrovnejte kolegy i nadřízené perfektním projevem.

nahoru