Čtyři časté přešlapy při oslovování kandidátů na sociálních sítích

Sociální sítě, jakožto zdroj talentu, mají dnes pevné místo v repertoáru mnoha odborníků zabývajících se náborem zaměstnanců. Diskuse o tom, zda má smysl tento nástroj považovat za hodný pozornosti, se zvolna vytrácejí a šíře spektra pozic, které se dnes vyhledávají v digitálním světě, se neustále rozšiřuje. Časy, kdy se např. se sítí LinkedIn pojilo přesvědčení, že hledat na ní lze pouze úspěšné top manažery s mnohaletou praxí nebo IT specialisty, jsou definitivně pryč.

Je ovšem nutné zdůraznit jedno úskalí, na které společnosti při implementaci náboru přes sociální sítě často naráží. Se zavedením tohoto způsobu náboru se často pojí bombastická očekávání. Navzdory těmto očekáváním je stále mnoho náborářů, kteří říkají „zkusili jsme to, ale nefungovalo to…“.  Co je velmi častým důvodem tohoto nezdaru? 

Úspěšnost využití jakéhokoliv nástroje – a sociální síť je skutečně nástrojem náborářovým – závisí na zručnosti toho, kdo s nástrojem zachází. Jednoduše řečeno nástroj sám vám mnoho práce nevykoná. Právě podcenění přípravy a specifik komunikace s potenciálními kandidáty vede k následujícím přešlapům, které snižují šance na úspěch a které se bohužel stále často u náborářů vyskytují:

1. Nedotažená image

Kariéra je velké téma. To, jakou práci máme (nebo nemáme), do velké míry ovlivňuje naši spokojenost a kvalitu života. Otevřeně hovořit s někým o svých kariérních plánech nebo snech, spokojenosti ve stávajícím zaměstnání atd., to vyžaduje důvěru. Naše profily na sociálních sítích jsou naší vizitkou. Vizitkou, které si zaslouží pozornost a péči, aby nás reprezentovala tím správným způsobem. Nic neříkající a někdy až neprofesionální „digitální image“ je prvním krokem k nezdaru. 

2. Nepřesné cílení

Nadchla by vás pracovní nabídka, která by znamenala krok o dva stupně dolů na pomyslném kariérním žebříčku? Myslíte, že byste uspěl jako programátor, i když IT rozhodně není váš obor? Mnoho náborářů si myslí, že ano! To, že je řada lidí na trhu práce zaplavena nerelevantními nabídkami, které spíše než nadšení způsobí povytažení obočí, je způsobeno uplatňováním strategie „kobercového náletu“,  kdy se kvantita staví nad kvalitu. To jak se náborář „zapíše“ u příjemce zcela špatně zacílené nabídky, asi netřeba rozvádět.   

3. Neosobní sdělení

Náborářova zpráva doputovala k vhodnému kandidátovi. O tom, jakou reakci vyvolá, nerozhoduje nic jiného než její obsah a forma. Náborář se při formulaci sdělení nachází v roli velmi blízké obchodníkovi/marketérovi  a jedno ze zlatých pravidel je „šít nabídku na míru“ a dát příjemci pocítit, že se o něj skutečně zajímáme a něco o něm víme. Častý nešvar: po přečtení zprávy příjemce nabývá dojmu, že naprosto totožnou zprávu obdrželo dalších sto tisíc lidí a že vnikla metodou CTRL+C.  A tím se mění v typický spam.

4. „Nechcete práci?“

„Dobrý den, aktuálně hledám kandidáty na pozici XY. Nemáte zájem?“  Nemám. Obeslat mnoho lidí s dotazem, zda nechtějí práci, není nejšťastnějším řešením (zejména pokud jsou adresáti „šťastně zaměstnáni"). V obchodě také platí, že není dobré pokládat uzavřené otázky. Daleko lepší je zjistit potřeby. V našem případě to znamená zahájit dialog o tom, jak jsou pracovní a kariérní cíle člověka, který nás zaujal.  Uzavřené otázky prostě nepatří na pohovor ani do oslovování kandidátů na sociálních sítích.

Nejen o zásadách úspěšné a profesionální digitální komunikace budeme hovořit na kurzu Nábor zaměstnanců na sociálních sítích. Dalšími tématy budou strategie HR marketingu, práce s daty, a mimo jiné i to, jak díky síle sociálních sítí posílit svou pozici ceněného poradce v oblasti náboru talentu.

Těším se na vás! 

Martin Grau