Top vision
Pokud bych si udělal statistiku slov s nejčastějším výskytem v nákupu, tak by slovo ÚSPORY patřilo jistě na přední příčky. Pochopitelně. Úspory jsou jedním z důležitých přínosů nákupního útvaru pro firmu. To je nesporný fakt a je úplně jedno, že si to dost často myslí jen nákupní útvar.
Mnoho nápadů a příležitostí pro úspory nákladů ve firemním nákupu však zůstává nevyužito. Setkávám se s tím na každém kurzu.
Nákupci investují svůj čas, energii, ale i znalosti a dovednosti, jejichž získání mnohdy stálo firmu nemalé peníze, do návrhů řešení v nákupním procesu, které by firmě mohly přinést úspory, ale návrhy jsou následně pod různými důvody smeteny ze stolu.
Říkám tomu promarněné úspory. Je to jedna z nejvíce demotivačních situací v nákupu, která přivádí nákupce do stavu marnosti počínání a jeho zaměstnavatele připravuje o peníze. Podle mého názoru se nákupní útvary těchto promarněných úspor vzdávají až příliš snadno.
Začal jsem tedy s nákupci na kurzech diskutovat o tom, kolik návrhů na úspory jim management či interní útvary či obchodníci shodí ze stolu. Znám i takové nákupní útvary, které začaly promarněné úspory evidovat a výsledek byl překvapující (nebo možná ani tolik ne). Částka dosahovala významné části či dokonce celé výše oficiálně uznaných úspor.
Přemýšlel jsem o tom, kde je důvod, že se nákupním útvarům nedaří prosadit takový objem své práce a navíc to na něm zanechává právě tu demotivaci. Bavil jsem se o tom s nákupci na kurzech.
Nákupci uvádí nejrůznější důvody. Management to neuznal. Interní klient nechce nic měnit, má osvědčeného dodavatele. Je to moc pracné. Nemáme sílu to prosadit. Důvodů je celá řada. Můj názor a zkušenost je, že nákup má veliké rezervy v prezentaci vlastní práce ostatním ve firmě, což se vztahuje i na prosazení úspor.
Traduje se pověra, že nákupci nepatří zrovna mezi nejlepší prodejce. Něco na tom možná bude, když neumíme často ani prodat svou práci. Zkusme se podívat na naši práci jako na prodej služby a položit si otázku: Proč by měl management a interní klient naši práci od nás kupovat? Co mu to přinese? Jaký z toho bude mít užitek?
Nestačí prezentovat, jakých výsledků jsme dosáhli my, a ukazovat, jak jsme dobří nebo dokonce vynikající. Klíčové je myslet na užitek naší práce pro ostatní a pro firmu, zda naše úspora je opravdovou úsporou pro firmu a zda nevyvolává jinde vyšší náklady. Znamená to pohled na úspory ne jako na kolonku v excelovské tabulce, ale jako na skutečně ušetřené peníze či eliminované náklady napříč účetními kolonkami a napříč útvary.
Existuje řada metodik, jak měřit úspory. Vykázaná a někdy složitě vypočítaná úspora však nemusí být skutečná, je prostě jen nějak spočítaná. Zvláště v případech, když jsou prémie nákupního týmu vázány na výši úspory. Občas vídám i situace, kdy úspora dosažená jedním útvarem znamená zvýšení nákladů pro druhý útvar, a to i více než je výše vykázané úspory.
Jedinou cestou ke skutečným úsporám je společný koordinovaný postup a hledání spolupráce všech účastníků procesu nákupu ve všech jeho částech. Žádný úsekismus, společné dílo. Jde nám přeci o úspory firmy a ne jen jednoho útvaru.
Úspory nejsou jen věcí nákupu, jsou věcí všech útvarů podílejících se na nákupním procesu. Nákupní útvar však zůstává lídrem procesu a tato pozice mu otevírá úplně jiné obzory a zásadně mění charakter práce.
V tomto článku není prostor na detailnější popis, to by z něj byla kniha na pokračování. Ale rád se s vámi osobně setkám na svém kurzu NÁKLADY A ÚSPORY V NÁKUPU.
Těším se na vás!
Karel Otýs