Prezentování je dovednost, kterou lze trénovat

S jistou nadsázkou by se dalo říct, že když jde o prezentování, společnost se dělí na dva typy lidí. Na ty, kteří si vystupování před lidmi vyloženě užívají a vyhledávají ho, a na ty, kteří jej už od základní školy z hloubi duše nenávidí. Pokud patříte k té druhé skupině a žijete v přesvědčení, že na prezentování nemáte talent, a proto jste na jeho zdokonalovaní zcela rezignovali, tento článek vás přesvědčí o tom, že nic není tak černobílé, jak se může zdát. Musíme však být ochotní upustit od sklonů k perfekcionismu. Lektorka Martina Nuňez nám prozradí, jak při prezentování překonat trému a zda se i introverti mohou stát mistry ve vystupování na veřejnosti.

Výborné prezentační dovednosti nejsou v dnešní době jen výhodou, ale pro mnoho profesí nutností. U manažerů jsou vizitkou celé společnosti. Někteří lidé však zarytě tvrdí, že na prezentování prostě nemají talent, a proto se vystupování na veřejnosti vyhýbají. Jak tento blok odbourat? A je to vůbec možné?

Blok odbourat jistě lze, ale s notnou dávkou píle, tréninku a samozřejmě času. Prvním zásadním krokem je změna myšlení. Místo „prezentování není pro mě“ je důležité si uvědomit, že prezentování je dovednost, kterou lze trénovat a zlepšovat, stejně jako jakákoliv jiná schopnost. Mnozí lidé se bojí veřejného vystupování, protože nevědí, co mají říkat, nebo mají strach, že zapomenou, co chtějí prezentovat. Takže pečlivá příprava a nácvik pomůže nejistotu překonat.

Odjakživa slýcháme, že když jsme při prezentování nervózní, máme si zkusit představit, že jsou posluchači bez oblečení. Může něco takového opravdu pomoct, nebo to má spíš opačný efekt? Existují nějaké ověřené techniky pro zmírnění trémy, které byste doporučila?

Mně konkrétně tento tip nepomáhá, takže ho ani ostatním aktivně nedoporučuji. Neznamená to ale, že nebude fungovat někomu jinému :). Každý si musí najít to, co sedí jemu. Nejčastější techniky pro zmírnění stresu před samotnou prezentací, které doporučuji ve svých kurzech:

Hluboké uvolňující dýchání (to je takové to dýchání, kdy se vám při nádechu vyklene břicho, ne jen hrudník), protože jedině tehdy dochází k aktivaci parasympatiku, který tlumí naše psychické pochody a pomáhá k relaxaci.
Dojděte si na toaletu a umyjte si ruce teplou/studenou vodou.
Promluvte si s částí publika (ideálně s někým, kdo vám „padne do oka“) ještě před prezentací, pomůže vám to, abyste se pak cítili jako mezi “známými”.
Na toaletě zvedněte obě ruce nahoru a narovnejte záda (lze i před zrcadlem) a prodýchejte se – taková neverbální pomůcka pro navození pocitu síly a moci.
Zvolte styl oblečení, ve kterém vám bude v danou dobu a na daném místě příjemně (od pořadatelů si zjistěte co nejvíce detailů, jako např. zda bude místnost klimatizovaná, přirozené/umělé světlo apod.).

Často se můžeme setkat s tím, že prezentující jsou experti ve svém oboru, s přípravou prezentace strávili mnoho času, a přesto je posluchači při přednášce nevnímají. Proč se to děje? Dá se tomu předejít?

Děje se to často a typicky u osob, které znají téma do hloubky, ale neumí jej předat jednoduchou a  srozumitelnou formou. Prezentující, kteří jsou experti ve svém oboru, považují spoustu faktů za důležité a své posluchače pak přetěžují informacemi, které pro ně nejsou relevantní. Samostatnou kapitolou jsou tzv. uspávači hadů, kteří nemají zvládnutou techniku projevu, a proto pak i obsah prezentace působí pro posluchače nezajímavě. Každý člověk po 10 minutách ztrácí pozornost, a proto během přednesu používejte aktivizační techniky, díky kterým si udržíte publikum „naživu“ až do konce. Nejzkušenější řečníci nejen že publiku pokládají otázky, ale hlavně pokládají správně formulované otázky, které aktivují obě mozkové hemisféry. Jen tak zůstává mozek stále bdělý a posluchači vám visí na rtech.

V čem je jiné prezentování na online platformách, které jsme si během pandemie museli osvojit? Jak s prezentací uspět i v online prostoru?

V online prostoru nedokážete naplno využít neverbální komunikaci a celkově práci v prostoru se skupinou, která účastníky doslova zvedá ze židle a tím je aktivizuje. Proto je potřeba používat jiné metody nebo online nástroje, které vám umožní účastníky vtáhnout do tématu. Například platforma Mural je skvělá pro různé typy aktivit, jako je hlasování, výběr nejlepších odpovědí, brainstorming apod. Hry jako Kahoot dokážou pobavit a vybudit i ty nejospalejší účastníky. Ale pozor, abyste moderní platformy nepoužívali během školení seniorů, kteří nemají tak pokročilé počítačové dovednosti. S online prezentacemi se pojí různá technická rizika, jako jsou problémy s připojením, špatná kvalita zvuku nebo obrazu, zamrzlé obrazy, apod. Proto je dobré zvolit osvědčenou platformu a vše si předem vyzkoušet (poproste člena rodiny nebo kamaráda, aby se připojil a prezentaci s vámi prošel). Online prostoru je třeba přizpůsobit i vzhled prezentace – pokud máte hodně účastníků, tak vám ikony kamer můžou zakrýt část obsahu na slidech. U online prezentace si neustále ověřujte, že posluchači vidí vaše slidy. tzn. že vám prezentace nezamrzla :). Hodně lektorů dělá tu chybu, že si kameru nastaví hodně blízko a pak je jim vidět jen obličej. Já doporučuji, aby byl vidět i trup a ruce – člověk pak působí kompaktněji, může svůj projev doplňovat gesty a celkově působí důvěryhodněji. Schválně, vyzkoušejte to :).

Není neobvyklé, že v prezentování vynikají lidé, kteří jsou extrovertní. Mohou se i méně společenští, tiší lidé naučit prezentovat tak, aby ve svém publiku vzbudili zájem?

Osobnostní typ nemusí být překážkou v úspěšném prezentování, spíše záleží na tom, jaký přístup zvolí a jak své silné stránky využijí. A tam už se pak vracíme k první otázce – změna nastavení mysli, trénink, nácvik a čas.

První dojem je důležitý, nejen při prezentaci. Co může člověk udělat proto, aby hned na začátku dobře zapůsobil? A pokud se to nepovede – je vůbec ještě šance to později napravit?

Ano, první dojem je opravdu klíčový a to v různých sférách našeho života. Když pominu faktory jako jsou vhodné oblečení, pozitivní jazyk tónu a hlasu, vzpřímený a otevřený postoj, oční kontakt, pevný stisk ruky, tak je potřeba se zaměřit i na tzv. vhodný „otvírák“ prezentace, jak tomu říkám já ve svém kurzu. Účastníci potřebují hned na první dobrou vědět, proč tu dnes jsou a proč by vás vůbec měli poslouchat. Je rozdíl, když začnete prezentaci se slovy „Dnes vás naučím pracovat se softwarem, který vám ušetří hodiny práce“ než když stejné téma otevřete se slovy: „Dnešní prezentace bude o programu, za který vaše firma utratila miliony a vám bude trvat týden, než se ho naučíte používat“. Je opravdu důležité, aby vaše téma bylo pro účastníky relevantní a přínosné. Všichni jsme jen lidi a když to na první dobrou nevyjde, nepanikařte.

S jakým nejčastějším problémem za vámi účastníci na kurz přicházejí? Tréma? Nevědí, jak zaujmout?

Nízké sebevědomí, vůle naučit se nové aktivizující metody nebo jak pracovat s náročným publikem a jak reagovat na kritiku.

Potřebujete vylepšit svůj mluvený projev? Chcete se naučit dobře prezentovat svoje myšlenky před klienty a zapůsobit na ně? V kurzu Mluvte tak, aby vás ostatní poslouchali vás to naučíme. Přihlásit se můžete zde.

S lektorkou Martinou Nuňez se také můžete potkat na kurzu Efektivní mezikulturní spolupráce.