Top vision

Podcast Lead and Learn #15 - Vladimír Schmalz

Vladimír Schmalz vystudoval vysokou školu ekonomickou, obor zahraniční obchod. Dvacet let budoval vlastní firmu v oblasti facility managementu, sedm let působil jako šéf fúzí a akvizic v ČEZu. Od roku 2012 je majitelem skupiny Solotron a investorem: vedle vzdělávání je aktivní i v oblasti technologických firem a startupů: byl jedním z investorů do Liftaga, ze kterého již vystoupil, je investorem v úspěšné společnosti Revolgy, která mimo jiné pomáhá firmám z celé Evropy do cloudu, ve startupech Monkeydata, který se zabývá datovou analytikou pro e-shopy, a Lemonero, který poskytuje financování e-shopům a má velkou budoucnost po vstupu Komerční banky v loňském roce. Investuje také do nanotechnologií. Blízko má stále k energetice, zajímá ho elektromobilita a životní prostředí. Už více než rok roste v českých sklenících nedaleko Tušimic Naše rajče.  Má rád nové věci a nové výzvy. Vzdělávání je jeho koníčkem i profesí a považuje ho za perspektivní obor s velkým růstovým potenciálem. A na tom nezměnil nic ani covid. 

 

1. Co jsi se naučil ve škole a používáte do teď?

Určitě cizí jazyky. Angličtinu, němčinu, francouzštinu…


2. Jaké jsou tvoje vzory a proč?

Nemám životní vzory. Mám vzory, které jsou poplatné mému životnímu období, v mládí fotbalisté, později lidi kolem byznysu, politiky, veřejné služby.


3. Čím bys byl, kdybys nebyl tím, čím jsi dnes? 

Asi bych byl diplomat nebo bych pracoval v zahraničním obchodu …


4. Čím můžeš být inspirativní pro své pracovní okolí?

Tak určitě jsem za ty roky své profesionální kariéry nasbíral spoustu zkušeností přes různé obory a myslím proto, že umím poskytnout celkem dobrý komentář k novým projektům, novým věcem. Ale i k té každodenní rutině.


5. Když klopýtneš, o jaké moudro či osobní zkušenost se můžeš opřít?

Vždycky se mi osvědčilo, že po každém klopýtnutí se vyplatí rychle se zvednout a jít dál. Taky myslím, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.


6. Čím je pro tebe vzdělávání, učení, rozvoj?

Vzdělávání je pro mě ohromně zajímavý, pestrý a zábavný svět. Každý se vzdělává. Tím, že čte, beletrii nebo literaturu faktu, všude čerpá zajímavé myšlenky, názory. Tím, že se zajímá o svět kolem sebe prostřednictvím médií a i tím, že žije, sbírá zkušenosti a z těch zkušeností se učí, tím se učí. To všechno je vzdělávání.

 

Už z krátkého medailonů je jasné, že pracovních aktivit máš hodně  a v různých oborech. Které ze svých investic věnuješ nejvíc času?

Nejvíc času objektivně věnuji vzdělávacím firmám ve skupině Edua Group. 

Rok 2019 byl pro Edua Group velmi úspěšným rokem. Pro časopis Forbes jsi tehdy hovořil o investicích do IT … tak, aby lidé nemuseli za kurzy dojíždět, ale mohli je absolvovat z domova od počítače. Tehdy jsi to říkal opatrně a znělo to trochu jako science fiction … Přichází rok 2020 a přichází šok. Byl jsi překvapený z rychlosti, jakým jsme „přesedlali“ do online?  

Z technologických firem a start-upů jsem na online komunikaci zvyklý. Ta rychlost „ostatního světa“ byla však ohromující. Upřímně, byl jsem překvapen i tím, s jakou nekvalitou a špatnou organizací byla ta rychlost na začátku spojená. Když si vzpomínám na začátky, jak vypadalo online vzdělávání i na skvělých školách, tak myslím, že kvalita byla a je stále velké téma. 


Byla Edua group připravená na online vzdělávání?

Edua Group rozhodně připravená na online byla. My jsme se posledních několik let opravdu hodně věnovali rozvoji informačních technologií a celého zázemí, takže myslím, že jsme byli technologicky připraveni opravdu dobře. Druhá věc je didaktická připravenost, respektive připravenost našich lektorů a týmů. Myslím, že ta byla a je také na velmi dobré úrovni, ale samozřejmě se pořád vyvíjíme a zlepšujeme. Úplně separátní otázka je připravenost všech našich klientů a ochota podřídit se novému rytmu v online vzdělávání.


Co je jednodušší – být online ve výuce cizích jazyků nebo vzdělávacích kurzů Top vision?  

Myslím, že oboje má svoje tajemství a úskalí. Z dálky se nabízí automatická odpověď, že jednodušší je vyučovat cizí jazyk. Kvalitní vyučování cizího jazyka v online prostředí vyžaduje také určité nové schopnosti lektora a silnou podporu týmu, který lektora na jazykové vzdělávání připravuje, a samozřejmě velkou soustředěnost klienta. Asi o trochu komplexnejší a složitější je předávání manažerských, soft nebo hard skillových dovedností přes online. 


Kdybychom se vrátili ještě do roku 2020, jak bys zhodnotil loňský rok pro Edua group? 

Z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje online vzdělávání a zrychlení implementace v celém sektoru, ten chaos, který koronavirus po celém světě způsobil, pro digitalizaci vzdělávání udělal ohromně mnoho. Myslím, že hlavně otevřel spoustě lidí oči. To, co jsme dříve prosazovali velmi složitě, je dnes mnohem jednodušší. Online vzdělávání se stane pevnou součástí vzdělávacího mixu. Tak to budou, doufám, vnímat zákazníci a tak to stoprocentně vnímáme i my, jako dodavatelé kontentu a vzdělávacích metod. Negativní je,  a je to velmi silné specifikum České republiky,  že vláda vzdělávacím firmám a sektoru soukromého vzdělávání nijak nepomohla, nijak tu situaci v našem oboru neulehčila. Spadáme do takových těch, řekl bych, bezpohlavních pomocných programů, které slouží jako omluvenka vládě, ale faktem je, že vzdělávání jako služba bylo velmi silně zasaženo a pomoci jsme se nijak nedočkali. 

Lidé se snaží na této době najít i něco pozitivního. Vidíš i ty něco pozitivního na téhle době, která, jak doufáme, brzy přejde?

No tak já si hlavně nemyslím, že ta doba brzy přejde. Myslím, že nás omezení budou provázet ve větší či menší míře i celý rok 2021 a naše životy a naše vnímání to změní opravdu podstatně. Upřímně řečeno, já na chaosu nic pozitivního nevidím, takže se mi hledá velmi obtížně nějaké pozitivum, které bych si z roku 2020 nebo z celé té koronakrize odnesl. Skutečně nevidím tam nic pozitivního. 

Myslíš, že bude ještě třeba učit lidi online komunikovat, zejména na firemní úrovni? 

Pokud jde o online komunikaci, tak zcela určitě. Myslím, že spousta firem na vyšší manažerské úrovni už byla zvyklá pracovat se systémy online komunikace. Teď bude třeba soustředit se hodně na online týmovou komunikaci. To už je jiná disciplína. Dnes máte ve firemním prostředí hodně online meetingů, které se dělají pro desítky a někdy i stovky účastníků. A s tím samozřejmě souvisí, že chcete takovému auditoriu dát prostor na nějakou interakci. Už nestačí, že nějaký manažer něco auditoriu online vypráví. Potřebujete a chcete dát lidem příležitost, aby se zeptali, abyste mohli odpovědět, aby tam probíhala nějaká interakce … to už je trochu složitější a řada firem se to bude muset naučit. Vyžaduje to určitou disciplínu a určitou technologickou podporu.


Ty jste hned od začátku koronakrize, v březnu loňského roku, přešel na online v komunikaci s firmami, ve kterých jsi investorem. A té komunikace bylo celkem hodně. Jak jsi se udržoval v kontaktu s kolegy online a co jsi se musel naučit?  

Paradoxně pro mě to bylo celkem jednoduché, protože komunikace investor versus management nebo versus kolegové z firem je svým způsobem velmi jednoduchá. Má nějakou svou danou strukturu a fakt, že zrovna v daný okamžik neprobíhá osobně v kanceláři, kam člověk musí dojet a musí si dát načas s cestou, znamená vlastně zjednodušení.  Přes video, na sdílené obrazovce, si ukážete čísla a na audiokanálu si řeknete prakticky to samé, co si řeknete při schůzce v kanceláři. A samozřejmě to je úplně jiný typ komunikace než je třeba pracovní porada, řízení projektu, obchodní schůzka, sales meeting nebo dokonce nějaká složitější prezentace. To jsou mnohem náročnější disciplíny online komunikace. Čili ta moje online komunikace byla vlastně jednoduchá, já jsem na ni byl připravený, jen jsme přešli na audio a na video.

 

Až zmizí zdravotní riziko a společnost se vrátí do „normálu“, vrátí se prezenční vzdělávání nebo zůstaneme online? 

Offline, prezenční vzdělávání se zcela určitě vrátí, já o tom nepochybuji. Samozřejmě,  prezenční vzdělávání má prostě svoje výhody, svoje kouzlo … Ale spíš si myslím, že budeme směřovat do nějakých hybridních modelů, že do budoucna budeme kombinovat offline prezenční vzdělávání a online distanční. Rozhodně nejsem příznivec nějakých extrémů typu, že až se situace zklidní, tak všechno bude zase prezenční, nebo naopak, až se situace zklidní, tak už všichni zůstaneme online. Takhle to určitě nebude. Budeme směřovat do nějaké hybridní, kombinované formy, v zahraničí již běžné a známé jako blended learning. 


Edua Group přesunula relativně rychle svůj byznys do online, kde to šlo. Jaké budou další trendy – kromě blended learning?

To je otázka. Trendů ve světovém vzdělávacím sektoru je řada. Samozřejmě u nás v České republice je vždycky prosazování trendů trošku pomalejší, trošku opatrnější. Souvisí to i s tím, jak vypadá naše školství a celý náš vzdělávací systém, který se skutečně vyvíjí k té moderní formě opravdu pomalu a velmi pomalu reaguje i na nové trendy. Edua Group dnes podniká v Čechách, na Slovensku a v Polsku, to jsou z hlediska historického vývoje státy s podobným základem, tak spíš realisticky čekám, že se tu začne více prosazovat blended hybridní forma spojení offlinového prezenčního vzdělávání a online distančního. To je snad jediný trend, který má dnes smysl tady rozvíjet. Všechny ostatní můžeme pozorovat, můžeme se na ně připravovat, ale nemyslím, že tu teď dojde k nějakému rychlému rozvoji nových, překvapivých a moderních forem.

 

Vím, že jsi investoval do vzdělávání, protože věříš, že má budoucnost: Přesto i ty sám jsi několikrát řekl, že Češi nejsou zvyklí za kvalitní vzdělání platit. Změnilo se to?   

To je stigma, které si neseme z minulosti. Vzpomeňme si, jak dlouho tu probíhala ta hrůzostrašná debata, když se mělo začít platit 30 korun za recept v lékárně. My jsme historicky zvyklí, že stát dodával zdravotnictví, vzdělání a spoustu dalších služeb prakticky zadarmo, protože komunismus uměle potíral celý náhled na nákladovou složku služeb. Přestože se některé obory začaly už dávno z pohledu nákladů a výnosů reformovat a dostala se do nich trocha komerce – a ve zdravotnictví to jde dnes rychleji než ve vzdělávání - tak ve vzdělávání máme pořád ještě obrovský deficit. A on se nakonec ukázal právě v koronakrizi. Ta nám ukázala, jak je celá naše vzdělávací soustava technologicky podinvestovaná, jak spousta pedagogů neumí s online nástroji zacházet, jak ale není připravený ani obsah ani didaktika, ani formy prezentování výuky přes online. To vše bude znamenat do budoucna obrovské investice do pedagogů a vzdělávacích pracovníků, což se samozřejmě někde musí odrazit v cenách. Takže to vůbec není o tom, jestli on line je levnější. Online je z podstaty přípravy dražší produkt. Když se vrátím k otázce: Ceny za soukromé vzdělávání jsou v České republice spolehlivě jedny z nejnižších v Evropě, ne-li nejnižší, a myslím si, že hodina jazykové přípravy by měla být zhruba dvakrát dražší než jsou současné reálné ceny.


Jenže, když je výběrové řízení ve státní správě, tak většinou rozhodující kritérium výběru je nejnižší cena … co s tím? 

To přesně demonstruje totální rozpor a paradox, který tu panuje. Na jednu stranu se stát ohání proklamacemi politiků, ministrů, jak máme být do budoucna „country for the future“, jak máme spoléhat na lidský kapitál, schopnost inovace, na naši myšlenkovou základnu a přerodit se z toho hanlivého označení „montovna“ na skutečnou zemi budoucnosti, která umí používat náš lidský kapitál. A současně s tím stát vzdělávání věnuje zdaleka nejmenší pozornost ze všech oborů, které skrz státní rozpočet financuje. Sice v poslední době přidal školským pracovníkům na platech, ale systémově k žádným velkým změnám nedochází. V tomto kontextu je úplně šílené, když pak státní instituce vypisují výběrová řízení na dodávku vzdělávacích služeb, ať už je to jazyková příprava nebo nějaké manažerské dovednosti nebo hard nebo soft skillové, a jediným kritériem bývá cena. To úplně potírá myšlenku, že stojíme o zásadní rozvoj lidského kapitálu, který chceme v České republice budovat.  Protože pokud nejsou kladeny žádné nároky na kvalitu, tak to je skutečně výsměch a pak ty proklamace znějí úplně nevěrohodně a směšně.


No ale jak tenhle paradox v přístupu státu ke vzdělávání řešit? 

To má skutečně jen jediné řešení: že povedeme debatu a budeme na ty momenty upozorňovat. Myslím, že v disciplíně, jakým vzdělávání je, by cenová složka neměla být jediné kritérium. Naopak cena je úplně to poslední, o co bych se staral.

 

Jak se změní vzdělávání a co budou ta klíčová témata v nejbližší době? 

Určitě spousta firem přemýšlí, jak dál rozvíjet svůj lidský kapitál. Všichni chápeme, že pokud skutečně máme na mezinárodním trhu do budoucna obstát, tak dělat s kvalitními lidmi, mít kvalitně zorganizované týmy a poskytovat jim velikou podporu, je absolutní základ. Vedle schopnosti vyrábět a prodávat musí týmy umět řešit další složité otázky. Myslím si, že moudré firmy budou dál vzdělávání věnovat velkou pozornost a budou investovat do rozvoje svých lidí, ale řekl bych, že se budou hodně dívat na efektivitu, aby jim vzdělávání opravdu pomáhalo. Aby zaměstnance a manažery opravdu posouvalo a rozvíjelo v obecných dovednostech i ve specializovaných činnostech, které daná firma potřebuje. Myslím, že budou více vznikat firemní akademie, kde se bude soustřeďovat „firemní“ znalost a know how, které se bude jednotlivým týmům specificky předávat a týmy se budou v tomto duchu rozvíjet. A to je přesně moment, na který jsme v Top vision připraveni a jsme schopni přesně takové vzdělávací akademie na míru pro zákazníky tvořit, obstarat na ně špičkové lektory a podpořit interní lektory a pomoci firmám v rozvoji.


To ovšem v online době předpokládá, že zaměstnanci firem mají kvalitní digitální kompetence … 

Ano, a když je nemají, tak my máme schopnost jim pomoci se v digitálních kompetencích dovzdělat nebo i specializovaně dovzdělat, pokud používají některé unikátní nástroje. A současně umíme rozvíjet i další dovednosti. 


Dalším velkým tématem HR je, jak motivovat zaměstnance, aby se kvalitně a efektivně chtěli vzdělávat, protože zejména v průběhu online kurzů je zodpovědnost mnohem víc na respondentovi …

Nemám na to metodu. Každý by měl sám vědět, proč konkrétní vzdělávací programy podstupuje. To je především otázka firem a jejich HR oddělení, aby svým zaměstnancům dokázali dát kariérní plán a vysvětlit, v čem spočívá výhoda, když si svoji kvalifikaci zvýší: jakým způsobem se to pak může projevit na finančním ohodnocení nebo růstu v rámci týmu a získání nových kariérních příležitostí. A individuálně: myslím, že každý zná pojmy jako „trh práce“ a „hodnota jednotlivce“ na trhu práce. Schopnosti a dovednosti, které máte a získáte, představují vaši hodnotu, vaši vizitku. Když měníte, hledáte práci, každý se dívá na to, co umíte, co máte za sebou. Získané dovednosti, vzdělání ve vašem curriculu reprezentují určitou hodnotu, která vaši pozici na trhu práce buď zlepšuje nebo ji činí méně atraktivní. To je celkem jednoduchá úvaha, kterou si může každý udělat. 


V této souvislosti mě napadá, že znalost cizích jazyků je také dovednost, hodnota.  Přiznám se, že jsem si myslela, že po třiceti letech už bude v této zemi každý mluvit plynně anglicky. A tam tedy rozhodně nejsme… co si o tom myslíš? 

Já si o tom nemyslím nic dobrého. Moje profesionální zkušenost ukazuje, že mnoho lidí schopnost komunikovat v nějakém dalším cizím jazyce objektivně nemá. Vidím, jak třicet let po společenské změně zásadní stopu, pokud jde o jazykovou přípravu, v České republice nezanechalo. Myslím, že je před námi spousta práce, která dává firmám, jako jsme my, velikánskou budoucnost. 


Jsme na začátku roku 2021, jaký bude? 

Myslím, že se nebude příliš lišit od roku 2020. Všichni asi vidíme, že chaos bude dál pokračovat. Chvilku zavíráme, chvilku otevíráme … obávám se, že v tomto módu nedobrovolně setrváme po většinu letošního roku. Naopak nám to dává firmám i jednotlivcům možnost si trochu rozmyslet, jak chceme dál fungovat, na spoustu věcí se připravit. Časový snímek každého z nás vypadá jinak než v předchozích letech. Vidím proto prostor pro svoji vlastní přípravu, svůj vlastní individuální rozvoj a z toho pohledu jsem do budoucna velký optimista.


Máš vlastní recept, doporučení, jak tuhle složitou dobu zvládnout? 

Snažte se vzdělávat, snažte se zlepšit v nějakých dovednostech, ať už to je cizí jazyk nebo nějaká „hardskillová“ nebo „softskillová“ dovednost. Čtěte nové knihy, sledujte trendy nebo víc choďte do přírody, to je jedno. Skutečně se starejte hlavně sami o sebe a o svůj vlastní osobní rozvoj, protože to je to nejdůležitější a to nejlepší, co pro sebe můžete udělat.  

 

Podcast si můžete poslechnout zde - https://bit.ly/34e6KTk

Náš podcast Lead and Learn naleznete také na těchto platformách:

▪️Spotify - https://spoti.fi/3lIwI7P
▪️YouTube - https://bit.ly/3nMMDCP
▪️SoundCloud - https://bit.ly/35J5ybr
▪️nebo iTunes PODCASTS - https://apple.co/3nA75X9

 

 

Nový komentář

e-book Naučte se vstávat dřív

Naučte se vstávat dřív

Dozvíte se, jak si zautomatizovat brzké ranní vstávání a proměnit jej ve výhodu. Poradíme vám, jak se vyvarovat prokrastinaci a jak je to s ranní kávou.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Jeho používáním s tím souhlasíte.

nahoru