Přehled toho nejzajímavějšího z konference Lead & Learn 2018

Poslední květnový den proběhl v prostorách Národní technické knihovny druhý ročník konference Lead & Learn. Vystoupilo na něm několik řečníků a v odpolední části proběhly workshopy se známými lektory. Pokud jste se nemohli zúčastnit, přinášíme přehled toho nejzajímavějšího.

Vše začalo velmi aktivně. Trenérka a mentorka pohybu Kateřina Urbánková zapojila všechny v publiku a vysvětlila, jak funguje Fit@work, pomocí kterého se firmy snaží o wellbeing svých zaměstnanců.

Bahbouh: Formulujte si „dokonavé“ cíle

Radvan Bahbouh jako první řečník otevřel téma učení se a jeho provázanosti s leadershipem. Skuteční leadeři se podle něj učí neustále, ze zkušeností, z toho, co se událo, co dělají. Pomocí sebereflexe hledají úspěchy i chyby, aby se z nich mohli poučit, a to stejné dělají také u svých lidí.

Je potřeba si uvědomit, že od určitého věku se učíme přirozeně stále míň a míň. Po odchodu ze školy a stabilizaci v práci je podnětů méně a měli bychom si příležitosti k tomu, naučit se něco nového, sami hledat, aby nedocházelo k naší stagnaci. Je potřeba klást si nové cíle a mety v oblasti učení. Abychom něco změnili, musíme si formulovat měřitelný cíl, který by měl být dokonavý – což znamená konkrétní bod nebo zážitek v budoucnu, např. místo budu 3krát týdně běhat – uběhnu příští rok maratón.

Nicméně o co v učícím se procesu jde mnohem více než o výsledek, je učení se samotné. Jde totiž o vytváření zážitků, které vedou k většímu pochopení a porozumění. Neměli bychom žít pro cíle, ale věnovat pozornost i jiným věcem, jako jsou změny postojů nebo práce na vztazích.

Důležitou součástí tohoto procesu je také zpětná reflexe, která obnáší potřebu se zastavit, podívat se na to, co fungovalo a co ne, zvážit, jak to udělám příště, případně přemýšlet, jak to, co fungovalo, mohu využít i někde jinde.

Kieslich: Jsme zapomnětliví, nepozorní a špatně si vybavujeme. O demenci však nejde

Velmi příhodně na toto téma navázal lékař a neuroanatom Karel Kieslich. Věnoval se ztrátě pozornosti vlivem technologií na funkce mozku. V současnosti je schopnost věnovat se naplno něčemu soustředěně zhruba 20 minut. Přitom pokud se nesoustředíme, mnohem hůře se učíme a hůře si také pamatujeme. Hrozí nám v našem světě plném technologií digitální demence? Vědci si všimli, že lidé, kteří používají digitální technologie, jsou více zapomnětliví, méně si vybavují a jsou nepozorní. Neexistují však důkazy, že by změny, které digitální technologie vyvolávají, byly nevratné, tudíž se nejedná o demenci.

Je však potřeba mozek trénovat. Volnočasové sporty také vznikly poté, co jsme začali používat stroje k práci a tím nám začaly ochabovat svaly. K posílení mozku v době neustálého rušení nám může pomoci mindfullness. Je potřeba naučit se používat pozornost koncentrovaně, abychom se dokázali zaměřit na relevantní informace v celé záplavě informací, které neustále přijímáme. S tím souvisí také nutnost naučit se technologie používat správně a trochu je zkrotit.

Lidé, kteří jsou zvyklí technologie běžně používat, se také lépe učí právě pomocí těchto technologií, protože je to pro ně přirozené. Platí to tedy přirozeně u mladších generací. Pozor bychom si však měli dát u dětí, jejichž mozkové funkce se zatím vyvíjí – jejich přístup ke smartfonům a jiným zařízením by měl být omezený.

Mrázová: Pro budování agility potřebujete v první řadě důvěru

Renata Mrázová, Global Head of HR of NN Group, představila aktuální trendy v leadershipu a jaké šéfy si přejí lidé z nastupující generace Y a Z. Nejúspěšnější organizace současnosti jsou často postaveny na experimentování, důvěře, schopnosti učit se a emoční inteligenci.

Způsoby práce se stávají stále více agilní, na což je potřeba umět se adaptovat. A právě agilní týmy nebo adaptivní organizace jsou založeny na experimentování. Abychom však mohli budovat agilitu, je prvotní důvěra. Zaměstnanci by měli věřit těm, pro které pracují. Důvěru můžeme budovat skrze emoční inteligenci, tím že budeme více naslouchat a skutečně se zajímat o druhé – jak se mají, jak se jim daří.

Mnohem více než dřív je v současnosti práce založena na týmech spíš než na jednotlivcích. Sledovat bychom proto měli také týmovou dynamiku a diverzitu v týmech. Diverzitní týmy totiž mnohem lépe a rychleji inovují. Nicméně právě diverzita klade mnohem větší nároky na leadera a leadership.

Malý: Respektujte okolnosti a dělejte to nejlepší

Podnikatel a vizionář Libor Malý se podělil o svůj recept na to, jak odblokovat a využít mentální, emoční a materiální potenciál sebe i druhých k dosažení dlouhodobé udržitelnosti a vnitřního naplnění. Postavil svůj přístup na dvou základních principech. Za prvé respektujte okolnosti a za druhé dělejte to nejlepší. A co si pod tím vlastně představit?

Schopnost umět se zastavit v přítomném okamžiku a opravdu si zjistit, v jakém stavu je svět okolo mě, a zamyslet se, co je to nejlepší, co mohu udělat. K tomu abychom byli schopni plně pochopit okolnosti, je potřeba mít správný úhel pohledu, který podle Libora Malého vychází ze tří oblastí. Z informací (koncepty, strategie apod.), energie (emoce, síla, vůle,..) a hmoty (výsledky, operativa atd.). Teprve propojením těchto 3 oblastí můžeme získat celistvý pohled na okolnosti okolo sebe, které jsou relevantní.

Dělat to nejlepší znamená vidět hlavní smysl v lidech – v zákaznících, zaměstnancích, uživatelích, rodině, společnosti… Dělat vše proto, aby tito lidé byli spokojení. A jedním z těchto lidí byste měli být také vy sami.

Celá konference byla velmi inspirativní a my se už těšíme na další ročník. Snad budete také u toho. Do té doby můžete načerpat inspiraci na našem Festivalu vzdělávání na konci srpna. Registrace je zdarma.