Tajemství motivace

Motivace zaměstnanců není automatická. Správné používání motivačních nástrojů je proto jedním z nejdůležitějších úkolů manažera. Často však patří k úkolům, se kterými si vedoucí ani organizace nevědí zcela rady.

Existují osoby, které motivovat nelze. Není jich mnoho, pokud však na ně připadnete, měli byste se s nimi co nejrychleji rozejít. Většinu pracovníků však motivovat lze, a pokud se vám to podaří, jejich produktivita vzroste. Jestliže se vám to nedaří, měli byste s hledáním nedostatků začít u sebe. Často to vyžaduje opustit některé zjednodušené předpoklady a pochopit, co lidi skutečně motivuje.

O každodenní pracovní motivaci rozhoduje řada okolností a mnohé z nich nebývají dostatečně doceněny. Chcete-li ze svých spolupracovníků získat co nejvíce a současně zvýšit jejich spokojenost, neměli byste pomíjet především tato tři tajemství.

1. Tajemství: Samostatnost

Samostatnost motivuje především proto, že vychází z přirozené lidské potřeby řídit svou činnost. Podpora samostatnosti pochopitelně neznamená, že pracovníkům dáte možnost si o své práci rozhodovat zcela samostatně. Může však znamenat například to, že jim poskytnete včasnou zpětnou vazbu, na jejímž základě se v řadě případů sami rozhodovat mohou. Pokud to dokážou, pak do jejich práce a rozhodování, není-li to zcela nutné, nezasahujte.

2. Tajemství: Rozvíjení schopností

Stejně účinným motivačním nástrojem je možnost rozvíjet si své vlastní schopností. I tato motivace odráží jednu ze základních lidských potřeb, a to potřebu se ve své činnosti zdokonalovat. Působí především tehdy, zvyšujeme-li si schopnosti, na kterých nám záleží a které posilují naše sebevědomí.

Pro praktickou motivaci z toho plyne, že zadávané úkoly by neměly být příliš lehké (ale ani příliš obtížné). Měly by být zadávány tak, aby pracovníkům přinášely možnost si své schopnosti postupně, ale trvale zvyšovat.

3. Tajemství: Širší smysl práce

Třetí motivační faktor, tedy smysl prováděné práce, bývá nejsilnější. Lidé, kteří jasně chápou širší smysl a význam své práce, se často snaží vykonat i úkoly velmi složité, vyžadující překonat značné překážky. 

Smyslem práce, podporujícím motivaci, však nejsou „čísla“, například firemní zisky.  Je jím konkrétní přínos činnosti pro určité osoby, zpravidla zákazníky, případně pro společnost jako celek. Není-li zaměstnancům širší smysl či význam jejich práce zřejmý, je třeba jim ho vysvětlit. Například tak, že jim objasníme, proč a jak je právě jejich práce pro zákazníky důležitá.

Uvedené motivační nástroje – samostatnost, rozvoj vlastních schopností a smysl vykonávané práce – nejsou jen důležité. Jejich význam spočívá i v tom, že je penězi nelze nahradit. I dobře honorovaní zaměstnanci, jejichž potřeby samostatnosti, rozvoje a smyslu práce zůstávají neuspokojeny, ze sebe nevydají vše. Dříve nebo později se spíše začnou poohlížet po jiném zaměstnavateli.

Jan Urban